Stavíme prahu

Dvanáct měsíců čekání na razítko nutné k podání žádosti o územní rozhodnutí, dalších patnáct měsíců zbytečný byrokratický ping pong se stavebním úřadem. To jsou dva konkrétní případy průtahů, které vydání stavebního povolení oddálí celkem o dva a čtvrt roku. Liknavost a v některých případech i špatná vůle úředníků tak může podle developera Evžena Korce z Ekospolu za to, že rezidenční trh v hlavním městě zamrzl. Nových bytů se staví extrémně málo a poptávka tak stále výrazně převyšuje nabídku. "Hlavní vina je na nesmyslně složitém procesu povolování nových staveb, který je nejkomplikovanější ze zemí EU. Celkem trefně českému stavebnímu právu proto přezdívám legislativní Kocourkov. Ale pojďme se podívat na konkrétní případy toho, proč povolení většího bytového projektu trvá i déle než deset let," začíná svůj komentář generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. Než stavebník vůbec předloží svou žádost o územní rozhodnutí, m

Zájem o bydlení v českém hlavním městě ani přes růst cen bytů nepolevuje. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se loni Praha rozrostla o 14 119 lidí, z toho 11 076 se přistěhovalo z jiných regionů. Prahu v tomto ukazateli předstihl pouze Středočeský kraj, což je ostatně pro současnou situaci na realitním trhu typické. Pražská bytová krize se totiž prohlubuje. Developeři loni prodali takřka o deset tisíc nových bytů méně, než o kolik se zvětšil počet obyvatel Prahy. Podobný stav, kdy nabídka absolutně neodpovídá vysoké poptávce bohužel trvá už několik let. Nic s tím nezměnil ani boom celé ekonomiky, který po delším růstu nyní začíná opět zpomalovat. Spíše naopak. Lidé stále více mířili do hlavního města za lepší prací a hlavně vyšším platem. Reálná čísla však budou o řád vyšší, protože mnoho takovýchto lidí v Praze pracuje a bydlí, ale trvalý pobyt mají stále hlášený jinde. Do statistik ČSÚ se tak nedostanou. "Co však statistiky ukáží zcela přesně, je no

Únorové mrazivé počasí jakoby se podepsalo také na hypotečním trhu. I ten podle aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex v druhém měsíci letošního roku stagnoval. Hypotéku si sjednalo jen o necelých dvě stě lidí více než v lednu, celkem jich bylo 4961. Průměrná hypoteční sazba nepatrně klesla na 2,99 procenta z předchozích rovných tří procent. Tento přechodný stav se však podle developera Evžena Korce z Ekospolu může změnit v důsledku dalšího nesystémového zásahu České národní banky (ČNB), ke kterému přistoupila v březnu. "Centrální bankéři totiž přišli s opatřením, podle kterého může klient banky kdykoliv splatit celou hypotéku bez hrozby vyšších sankčních poplatků. Přestože jde o krok, který má klientům pomoci, paradoxně jim spíše uškodí. Některé komerční banky totiž už avizovaly, že toto nařízení povede k dalším zdražení hypoték a ještě více ztíží jejich dostupnost," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec

Letošní studený leden zmrazil nejen naše sjezdovky, ale celé české stavebnictví. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně propadla o 13,2 procenta. Může za to hlavně vysoká srovnávací základna, protože loňský teplý leden umožnil stavařům nepřerušeně pokračovat v práci na rozdíl od toho letošního. Ve srovnání s prosincem však došlo k růstu o 2,9 procenta. V celé republice byla zahájena stavba 2797 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 15,3 procenta. V hlavním městě se ale kritická situace příliš nezměnila, v bytových domech začaly firmy stavět jen 98 nových bytů. "Katastrofální stav pražského rezidenčního trhu se tak volně přelévá i do nového roku. Necelá stovka zahájených bytů je mizerné číslo, které jen prohloubí nedostatečnou nabídku dostupných bytů. Prahu v tomto ukazateli v prvním měsíci letošního roku předběhly netradičně Liberecký kraj (390 zahájených bytů v bytových domech) a Jihočeský kraj (129 zahájených bytů v 

Rychlost stavebních a územních řízení je jedním z klíčových problémů, který trápí (nejen) pražský rezidenční trh. Pražští radní se proto nyní dohodli, že do konce června změří rychlost práce jednotlivých stavebních úřadů. "Velmi vítáme, že se po mnoha letech nečinnosti předchozích politiků konečně někdo začal tímto tématem aktivně zabývat," komentuje rozhodnutí radních generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. Výsledky zkoumání totiž podle něj ukážou, které konkrétní úřady jsou brzdou rozvoje v Praze, a proč. "Radní by pak měli vyhodnotit, zda jde jen o systémovou chybu způsobenou například nedostatkem pracovníků, o nekompetenci vedení úřadu či snad tlaky místních aktivistických politiků brojících proti jakékoliv výstavbě. Důležité pak budou i následné konkrétní kroky, které povedou ke zlepšení současné tristní situace," upozorňuje Korec a tím, že t o je jen prvním krokem k urychlení procesu povolování nových s

Šest kol přijímacího řízení, celodenní komplexní testování formou assessment centra či opakované konferenční hovory s vedením firmy sedícím kdesi v zámoří. Na zájemce o práci čeká při pohovorech spoustu dříve neznámých úskalí. Jak se jim nejlépe vyhnout a připravit se na ně? „Základní radou pro všechny je zjistit si o firmě, kam se hlásím, alespoň pár údajů. Možná to zní divně, ale opravdu je to častý problém. Lidé totiž obíhají více výběrových řízení a pak se stává, že netuší, kde zrovna sedí. Setkáváme se s tím bohužel pravidelně. Proč ale vzít člověka, který o naší firmě vůbec nic neví? Jak mu pak máme věřit motivaci, proč se k nám hlásí,“ ptá se zástupkyně ředitele personálního oddělení společnosti Ekospol a ZOO Tábor Klára Hnátová. Pro důvěryhodnost je také nutné přijít včas, nejlépe pár minut před dohodnutým termínem. „Autobus sice občas ujede každému, ale pozdní příchod na tak důležitou akci svědčí minimálně o špatném plánování uchazeče. V tom horším značí lhostejnost.

Systém českého zdravotnictví je velmi neefektivní a dlouhodobě se v něm utápí obrovské množství peněz, tvrdí pražský developer Evžen Korec z Ekospolu a dodává, že to se i přes občasnou snahu některých politiků situaci řešit, za poslední desetiletí příliš nezměnilo. Místo, aby současné vedení ministerstva zdravotnictví podle Korce přišlo s poctivou analýzou, kde všude ze zdravotnictví mizí peníze a které černé díry je nutné ucpat, objevily se zcela jiné úvahy z dílny ministerstva financí. To by se rádo zbavilo jednoho dlouholetého problému v podobě pravidelných sporů ohledně plateb za státní pojištěnce, tedy za děti, důchodce a nezaměstnané. Jen pro letošní rok rozpočet počítá s tím, že tyto platby ze státního dosáhnou zhruba 73 miliard korun. To je celkem podstatná částka na to, aby z českého zdravotnictví zcela zmizela. Představuje to necelou pětinu výdajů ve zdravotnictví. "Pokud by to stát přestal platit ze svého, musel by hledat jiný zdroj. A kdo se dá nejjednodušeji „