Přeskočit na hlavní obsah

Hlavní město se loni rozrostlo o 14 tisíc obyvatel, budou mít ale noví Pražané kde bydlet?


Hlavní město stále potvrzuje, že je nejatraktivnější českou lokalitou, do které míří nejvíce lidí. Jen v loňském roce se do Prahy přistěhovalo takřka 11 tisíc lidí. Pokud přičteme přirozený přírůstek, tak se počet Pražanů loni zvýšil o 14 tisíc obyvatel. To je takřka polovina celorepublikového přírůstku, vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejde přitom o náhlý výkyv, ale dlouhodobý trend. Praha se podobným tempem rozrůstá každý rok.
"Tím spíš by vedení města mělo intenzivněji řešit zásadní problém, kterým je zamrzlé povolování nových staveb. Noví Pražané budou potřebovat někde bydlet, někudy jezdit a někam chodit za nákupy či zábavou. Bohužel to je čím dál tím komplikovanější," říká generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.
Podle něj se stačí jen podívat na bytovou výstavbu a porovnat ji s realizovanými prodeji. Zatímco loni všichni developeři působící na pražském trhu prodali celkem 5381 nových bytů, v bytových domech se za stejnou dobu začalo stavět jen 2487 bytů. Na jeden zahájený byt tak připadají hned dva prodané. Tento stav je podle Korce dlouhodobě neudržitelný a může fungovat jen do té doby, dokud developeři nevyprodají byty v zásobě. Ta se však velmi ztenčuje, na konci loňského roku klesl počet dostupných bytů v cenících developerů poprvé po deseti letech pod třítisícovou hranici.
Otázkou podle developera je, zda si současnou tristní situaci někdo vůbec uvědomuje. Zatím poslední data ČSÚ za leden totiž ukazují, že se krize na pražském rezidenčním trhu prohlubuje. Během prvního měsíce letošního roku se v bytových domech v Praze začalo stavět pouhých 36 bytů, přičemž ještě loni to bylo 312 bytů. Vypadá to, že si Praha zadělává na obrovský problém.
"Nelze očekávat, že by se trend přírůstku Pražanů v nejbližší době změnil. České hlavní město patří k nejbohatším regionům v rámci celé Evropské unie a je proto pochopitelné, že přitahuje nejvíce lidí. Stěhují se sem nejen za prací a bydlení, ale kvůli lepšímu kulturnímu životu či rozmanitějšímu sportovnímu vyžití," říká Korec.
Vedení pražského magistrátu i jednotlivých městských částí by podle Korce mělo řešit hlavně to, jak se na očekávaný příliv nových obyvatel připravit. "Jedním z hlavních úkolů je připravit dostatek dostupných bytů nejen pro nově příchozí, ale i pro dospívající děti opouštějící rodné hnízdo. To jde jediným způsobem: odblokovat povolování nových staveb a tlačit na jejich co nejrychlejší projednávání. Jen tak Praze neujede vlak a bude i budoucnu patřit k nejžádanějším městům v Evropě," apeluje Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace