Stavíme prahu

Přinášíme komentář generálního ředitele a předsedy představenstva developerské společnosti Ekospol Evžena Korce, který je zároveň ředitelem ZOO Tábor, k novoročním ohňostrojům a zábavní pyrotechnice. Hlavní město Praha ani letos nebude mít novoroční ohňostroj, což jistě uvítali nejen milovníci zvířat. Budeme ušetřeni každoročních tragických příběhů zraněných či dokonce mrtvých zvířat. Symbolickým obrazem utrpení způsobeného zbytečnou lidskou „zábavou“ byly v hlavním městě zakrvácené labutě, které v marné snaze uniknout hlasitým výbuchům zmateně nalétávaly do budov či drátů elektrického vedení. Záchranné stanice v prvních dnech roku vždy ošetřily ohromné množství zraněných zvířat. Zrušení oficiálního městského ohňostroje je sice správným krokem, bohužel ale situaci příliš nemění. Bohatě ho totiž nahradí pyrotechnika v rukou jednotlivců. První desítky minut nového roku vypadají, jako by u nás propukla válka. Obrovské rány a nepřestávající světelné záblesky mnohem více než lidem a malým

Bezstarostně spláchnout záchod nebo vypustit vanu je u nás v jednadvacátém století natolik samozřejmá věc, že nikoho ani nenapadne, že by to snad někdy nešlo. Přesto i nyní stále zůstává mnoho obyvatel, kteří na tento komfort musí zapomenout, a to dokonce i v bohaté Praze. Bez napojení na kanalizaci nebo vlastní jímky totiž je v hlavním městě 43 obydlených domů. Nejvíce takto nevybavených domů, celkem 1535, je ve Středočeském kraji. Vyplývá to z upřesněných výsledků loňského Sčítání 2021 o bytech, které nyní zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V rámci celého Česka evidují statistici celkem 6398 domů bez napojení na kanalizaci či vlastní jímky. Obydlených domů je v Praze podle ČSÚ celkem 98 217 domů, přičemž drtivá většina z nich (89 333) je napojena na veřejnou kanalizační síť. Jen 5959 domů v hlavním městě má vlastní žumpu nebo jímku a pouze 342 domů je vybavena vlastní čističkou odpadních vod. Zajímavé je, že 43 pražských obydlených domů stále nemá vyřešený odvod odpadních vod. U

Rada České národní banky (ČNB) dnes na svém letošním posledním zasedání ponechala základní úrokové sazby beze změn. Dvoutýdenní repo sazba tak už od 22. června zůstává na sedmi procentech. Je tak na nejvyšší úrovni od roku 1999. Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, zůstala na šesti procentech. "Sazby centrální banky jsou klíčové pro celý trh, protože od nich se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů včetně hypoték. Čím vyšší úroky, tím dražší úvěry na investice a provoz pro firmy či půjčky na bydlení pro domácnosti," vysvětluje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. Právě hypotéky jsou pro realitní trh klíčové. "Jen na pražském trhu dlouhodobě polovinu nových bytů financovali kupující prostřednictvím hypotečního úvěru. J

Propad hypotečního trhu stále nekončí, naopak se prohlubuje. Banky v listopadu poskytly hypotéky v celkovém objemu 7,3 miliardy korun, což představuje meziroční pokles 84 procent.   Vyplývá to z aktuálních dat Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA). Ve srovnání s listopadem 2020 je letos objem hypoték nižší o více než tři čtvrtiny. Za celý letošní rok, tedy od ledna do listopadu, propadla aktivita na hypotečním trhu o 62 procent. Banky v listopadu poskytly celkem jen 2697 hypoték, z čehož 2180 jsou nové hypoteční úvěry. Ještě loni se měsíční počet poskytnutých hypoték pohyboval kolem 9,5 tisíce. Objem nově poskytnutých hypoték se v posledních měsících pohybuje na nejnižší úrovni od roku 2014. Průměrná výše hypotéky se přitom za stejnou dobu zdvojnásobila. Počet poskytnutých hypoték je nyní nejnižší za posledních dvacet let. Zásadním důvodem letošního propadu jsou rekordně vysoké úrokové sazby, které jsou nyní nejvyšší od 90. let minulého století. Úroková sazba navíc podle Hypomonit

Štědrý večer se kvapem blíží a vy stále nevíte, co pořídit pod stromeček? Řešením je zvolit některý z mimořádných zážitků mezi zvířaty, které nabízí táborská zoologická zahrada. Potěšíte jím nejen milovníky zvířat a cestovatele, ale zároveň podpoříte ohrožené druhy zvířat. Speciální vánoční dárkový certifikát si můžete vytisknout klidně i během Štědrého dne. Vyřešíte tak originálním způsobem letošní dárky a odměnou vám bude radost obdarovaného. „ Nejoblíbenějším zážitkovým programem je u nás Staň se ošetřovatelem, díky němuž si zájemce vyzkouší, co všechno má na starost ošetřovatel zvířat. Na celý den se stanou členem zkušeného týmu táborské zoo a budou se podílet na běžné každodenní činnosti. Vyzkouší si tak mimo jiné přípravu stravy a krmení, při kterém se dostanou do bezprostředního kontaktu se zvířaty. Na vlastní kůži tak zjistí, jak zoo funguje ,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka. Návštěvníci se k vybraným zvířatům dostan

Jedenáctá rezervace velkých kopytníků v Česku vzniká v těchto dnech v Krnově v Moravskoslezském kraji. V aklimatizační ohradě se tam nyní zabydlují dva zpětně šlechtění pratuři pocházející z bývalého vojenského prostoru Milovice. „V aklimatizační ohradě obehnané oplocením a elektrickým ohradníkem mají zvířata k dispozici napajedlo a dřevěný přístřešek. Do Vánoc by si tady měli zvyknout a pak je pustíme na větší pastvinu, kterou v současné době dokončujeme,“ řekl Dušan Martiník z odboru investic a správy majetku Městského úřadu v Krnově. V aklimatizační ohradě pak pratury vystřídají tři divocí koně. Jejich úkolem v Krnově bude spásat území bývalého vojenského areálu v Chomýži, které je významným krajinným prvkem pod mimořádnou ochranou. Pastva velkých kopytníků má zajistit, aby zdejší chráněné rostliny a živočichové, například hvozdík pyšný, několik druhů orchidejí, bělopásek dvouřadý nebo čolek velký, zůstali uchováni pro budoucnost. „V roce 2020 byla celá lokality podrobně biologicky

Plně zateplené budovy s novými okny, vytápěné bez emisí například biomasou nebo fotovoltaickými panely na střeše. Nějak tak by měly podle představ ministrů pro energetiku členských států Evropské unie do budoucna vypadat všechny bytové domy, včetně těch starých. Počítá s tím nově navržená evropská směrnice o energetické náročnosti budov, která se nyní v Bruselu projednává a hotová by měla být v první polovině příštího roku. Ambiciózní plán má ale z českého pohledu zásadní problém: v ideálním případě by se totiž zateplení mělo stihnout do deseti let, což je ale při množství bytovek (v Česku asi 220 tisíc, většina starších) šibeniční či dokonce nereálný termín. Nové opatření by museli řešit hlavně společenství vlastníků v panelových domech. Těch u nás stojí přes 80 tisíc, přitom z těch postavených před rokem 1970 není stále zatepleno asi 70 procent. Staré paneláky by tak do budoucna sice směly tak jako dosud být napojené na ústřední vytápění, jinak by ale i ony musely projít rekonstrukcí

Znečištění krajiny plasty začíná být vážný problém i v oblastech, které patří k přírodně nejcennějším v České republice. S rostoucí zátěží plastovým odpadem se v posledních letech potýká i rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Toto území představuje zdaleka nejrozsáhlejší souvislý nížinný rovinatý komplex přírodě blízkých otevřených biotopů a suchých lesů na českém území. Jeho podstatná část je Evropsky významnou lokalitou a na jeho území je vyhlášena Národní přírodní památka Mladá. Přesto se i v takto hodnotném území stává kontaminace plasty vážným problémem. „Opakovaně jsme našli plasty v trusu velkých kopytníků, kteří svou činností pomáhají udržovat krajinu bývalého vojenského prostoru. Nejde přitom o zanedbatelnou kuriozitu. Zkonzumování plastového sáčku může zhoršit průchodnost trávicího traktu zvířat a způsobit jim závažné zdravotní komplikace,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Ochránci přírody v současné době v

Úklidu černých skládek v bývalém vojenském prostoru Milovice dnes věnovali další den dobrovolníci kolem ochranářské společnosti Česká krajina. Tentokrát se zaměřili na nejbližší okolí rezervace divokých koní, zubrů a praturů. Z okružní stezky pro návštěvníky a okolí dvou vojenských budov v sousedství pastviny zubrů odstraňovali nejrůznější odpadky, od PET lahví, přes plechovky od nápojů až po pneumatiky. Právě na ně se během dneška zaměřili především. „Rezervace velkých kopytníků je vyhledávaná návštěvníky z celé republiky. Ročně jich sem přijede na sto tisíc. Černé skládky, kterých je v bývalém vojenském prostoru velké množství, veřejnosti výrazně kazí dojem z výletu do unikátní přírody,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v roce 2015 založila. V bývalém vojenském prostoru se nacházejí černé skládky staré desítky let i nově vytvořené. Ty nedávno vzniklé přitom nad těmi z doby působení sovětské armády výrazně převažují

Všechna očekávání překonaly výsledky sčítání ohrožených hořců křížatých v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Jejich počty se sedm let po příchodu divokých koní a dalších kopytníků zvýšily o neuvěřitelných 367 procent. Počty mladých rostlin vzrostly dokonce o tisíce procent. Čísla přineslo letošní sčítání, které vědci dokončili včera. „Hlavní mapované plochy se nacházejí na obou milovických pastvinách a na sousedních nepasených plochách, které jsou zahrnuty pro srovnání. Populace hořců na šestnáctihektarové modelové ploše na pastvině u Milovic vykazuje oproti roku 2016 doslova astronomický nárůst. Na této pastvině udržované divokými koňmi a pratury stoupl počet bodů obsazených hořci z 66 na 415. To je více než šestinásobný nárůst. Celkový počet dospělých rostlin přitom stoupl ze 198 na 924, tedy o 367 procent,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Z hlediska kondice populace však není důležitý jen počet dospělých kvetou

Jeden ze stromů nově vzniklé Aleje svobody u bývalého pracovního tábora Vojna nedaleko Příbrami pomohl zasadit ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál v rámci projektu, který od roku 2018 organizuje Nadace Partnerství. Na vysazení javoru se spolu s ním podíleli Pavel Kafka, jednatel společnosti Arboeko, která stromy pro výsadbu vypěstovala, a jeho otec František Kafka, který byl komunistickým režimem vězněn v nedalekém táboře Bytíz. Vysazený strom na závěr opatřili dřevěnou vizitkou s nápisem „S láskou k přírodě, s úctou ke svobodě“. „Hledání rovnováhy mezi svobodou a řádem je jednou z hlavních hybných sil lidské společnosti od zrodu naší civilizace. Právě tato hodnota bude vždy patřit v naší společnosti k těm nejzákladnějším,“ uvedl Dalibor Dostál, který je původní profesí politolog. Svoboda přitom podle něj není hodnotou, kterou by měla společnost automaticky zaručenou. „V současné době ztrácíme svobodu rychlostí, kterou jsme si ještě před několika málo lety nedo

K výraznému nárůstu počtu motýlů došlo v posledních pěti letech v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci v rámci pravidelného monitoringu zjistili, že se počty motýlů zvýšily z 4592 jedinců v roce 2016 na 12 506 jedinců v roce 2021. Tedy o 172 procent. U nejvzácnějšího motýla modráska hořcového Rebelova počty vzrostly dokonce o 1700 procent. „Pastva velkých kopytníků má na motýly jednoznačně pozitivní vliv. Proměna lokality i zvýšení počtu motýlů v posledních letech jsou tak viditelné, že je musel postřehnout i naprostý laik. Motýlů je zřetelně více, než v době, kdy pastva začínala,“ uvedl entomolog David Ričl. Důležité je, že se zvyšují počty chráněných druhů. „Týká se to například modráska hořcového Rebelova. Rostou nejenom jeho počty, ale objevuje se také v místech, kde ještě před několika lety nebyl,“ zmínil David Ričl. Zatímco v roce 2016 vědci zachytili pouhých 5 jedinců na 4 mapovaných lokalitách, a druh v těchto místech balancoval na hraně přež

Současné mrazivé počasí, kdy ranní teploty často klesají i hluboko pod deset stupňů Celsia, příliš lidí nemiluje. Hlavně ti, kdo ještě za tmy míří do práce. Naopak jsou tací, kteří si mráz a sněhovou nadílku velmi užívají, například děti či milovníci zimních sportů. Ke druhé skupině patří i smečka vlků arktických z táborské zoologické zahrady. Bratři Argo, Matěj, Bard a Jack totiž jako vlci arktičtí pochází z těch nejstudenějších končin světa. Přestože se všichni narodili v Táboře, geny se u nich nezapřou. Zima je jejich neoblíbenější roční období. Není divu, že i nyní pobíhají po svém rozlehlém výběhu sem a tam a užívají si každičkou sněhovou vločku. Díky bílému zbarvení srsti to vypadá, jako by hráli spolu i s návštěvníky na schovávanou. Schválně. Za jak dlouho dokážete tyto vlčí bratry z Tábora v jejich zasněženém výběhu najít. Vlci arktičtí v ZOO Tábor patří mezi největší poddruhy vlka a pochází z nejsevernějších oblastí Kanady a Grónska. Chladnému podnebí jsou dobře přizpůsobení,