Stavíme prahu

Drahé a nedostupné hypotéky a nejistá ekonomická situace výrazně zasáhly pražský rezidenční trh. Za celý loňský rok developeři v Praze prodali jen 2400 nových bytů, což je nejméně za posledních 20 let. To je takřka stejně, jako se prodalo v dosud nejsilnějším druhém čtvrtletí roku 2021. Meziročně se prodeje v hlavním městě loni propadly o 63 procent. V roce 2021 se prodalo dvaapůlkrát více bytů než loni. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol, která trh s novými byty v Praze monitoruje a prodejní data následně zveřejňuje nejdéle ze všech subjektů na trhu. Vysoké ceny stavebních prací a materiálů vedly k tomu, že ceny nových bytů i přes nižší poptávku i loni zdražovaly. Metr čtvereční nového bytu na konci loňského roku vyšel v průměru na 147 050 korun, což představuje meziroční nárůst o 14,5 procenta. Za pětapadesátimetrový byt tak kupující zaplatí o milion korun více než o rok dříve. Na konci loňského roku však zdražování výrazně zpomalilo. V porovnání se třetím čtvrtletím

Drahé a nedostupné hypotéky a nejistá ekonomická situace výrazně zasáhly pražský rezidenční trh. Za celý loňský rok developeři v Praze prodali jen 2400 nových bytů, což je nejméně za posledních 20 let. To je takřka stejně, jako se prodalo v dosud nejsilnějším druhém čtvrtletí roku 2021. Meziročně se prodeje v hlavním městě loni propadly o 63 procent. V roce 2021 se prodalo dvaapůlkrát více bytů než loni. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol, která trh s novými byty v Praze monitoruje a prodejní data následně zveřejňuje nejdéle ze všech subjektů na trhu. Rekordně nízká aktivita na trhu vede k tomu, že v cenících developerů zůstává k dispozici více bytů. Na jeden prodaný byt už jsou skoro dva nabízeném, což je také nevídané. Oproti konci roku 2022 si mohou zájemci mnohem lépe vybírat, v nabídce je o 1780 nových bytů více. Vývoj letošního roku zůstává nejistý. „ Vytvářet jakékoliv predikce je v současné velmi turbulentní době nemožné. Velice pravděpodobně se ale situace leto

Drahé a nedostupné hypotéky a nejistá ekonomická situace výrazně zasáhly pražský rezidenční trh. Za celý loňský rok developeři v Praze prodali jen 2400 nových bytů, což je nejméně za posledních 20 let. To je takřka stejně, jako se prodalo v dosud nejsilnějším druhém čtvrtletí roku 2021. Meziročně se prodeje v hlavním městě loni propadly o 63 procent. V roce 2021 se prodalo dvaapůlkrát více bytů než loni. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol, která trh s novými byty v Praze monitoruje a prodejní data následně zveřejňuje nejdéle ze všech subjektů na trhu. V posledním čtvrtletí loňského roku sice prodeje v porovnání se třetím kvartálem nepatrně vzrostly na 450 prodaných nových bytů, přesto jde o druhé nejhorší čtvrtletí v historii monitoringu trhu. V meziročním srovnání propadly prodeje za čtvrté čtvrtletí 2022 na polovinu. „ Na trhu působíme už tři desítky let a tak špatný rok jako byl ten loňský, jsem ještě nezažil. Zásadní vliv na propad prodejů měly v podstatě nedostupné

Nemovitostní trh v Česku loni zažil nejhorší rok za celou dekádu. Prodeje rodinných domů loni klesly meziročně o 49 procent, starších bytů o 51 procent a nových bytů dokonce o 57 procent. Vyplývá to z aktuální analýzy České bankovní asociace a společnosti Dataligence. Ceny nemovitostí pak podle analýzy dosáhly vrcholu v polovině roku 2022, poté mírně zlevnily. Přesto byly na konci loňského roku o něco dražší než o rok dříve. Starší byty v panelové s cihlové zástavbě podle analýzy loni meziročně zdražily o 3,4 procenta, ve srovnání s polovinou loňského roku však byly na konci roku o 4,3 procenta levnější. Průměrné prodejní ceny nových bytů loni vzrostly o 11 procent, přičemž v Praze nové byty zdražovaly ještě rychleji. "Nízká aktivita na realitním trhu jednoznačně souvisí s výrazným propadem hypotečního trhu. Počet poskytnutých hypoték byl loni nejnižší za posledních dvacet let, objem byl nejnižší za posledních deset let. Kromě přísnějších pravidel pro žadatele o hypoteční úvěr pla

Stovky miliard korun nenávratně pryč. Rekordně vysoká inflace neruinuje jen rozpočty domácností prostřednictvím vysokých cen zboží a služeb včetně energií, drtivě dopadá také na úspory lidí. A jsou to částky, z kterých se nejednomu zatočí hlava. Podle dat České národní banky (ČNB) překonal objem vkladů obyvatel v říjnu 2021 hranici tří bilionů korun, přičemž na běžných účtech měli ke konci roku 2021 vysokých 1,8 bilionu korun. "Běžný bankovní účet většinou nabízí tak mizivý úrok, že se o něm ani nemá cenu bavit. Loňská průměrná inflace ve výši 15,1 procenta tak znehodnotila úspory Čechů na běžných účtech o 271,8 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že i pro letošní rok ČNB očekává, že celoroční inflace přesáhne deset procent, znamená to, že Češi letos přijdou o dalších minimálně 180 miliard korun. Za pouhé dva roky rekordně vysoká inflace ukrojila z úspor takřka půl bilionu korun (452 miliard korun)," vypočítává generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti

Podívat se poprvé na okolní svět se rozhodlo mládě klokana rudokrkého, které se narodilo v táborské zoologické zahradě. Zatím pouze z bezpeří matčina vaku, v němž zůstane ještě dlouho. Kdy přesně se mládě narodilo, nelze říci. U klokanů totiž probíhá porod i vývoj mláděte poměrně specificky. Novorozené mládě je po příchodu na svět velmi malé, měří zhruba kolem tří centimetrů, a není vůbec vyvinuté. Rodí se zcela holé, slepé a bez zadních končetin. Drápky se zachytí matčiny srsti a pomocí hmatu se dostane až do jejího vaku. Zde se přisaje k bradavce, začne sát mléko a růst. Vystrkovat hlavu začne v některých případech i po sedmi měsících. I po opuštění matčina vaku se zhruba další půl rok vrací na kojení. Návštěvníci mohou toto mládě obdivovat už nyní, samostatně poskakovat po výběhu ho však zahlédnou nejspíš až za několik týdnů či měsíců. ZOO Tábor chová albinotické formy klokana Bennettova, což je tasmánský poddruh klokana rudokrkého. Bílí klokani nejsou v přírodě tak vzácní, jak by

Úklidu černých skládek v bývalém vojenském prostoru Milovice věnovali další den dobrovolníci kolem ochranářské společnosti Česká krajina. Tentokrát se zaměřili na nejbližší okolí rezervace divokých koní, zubrů a praturů. Z okružní stezky pro návštěvníky a okolí dvou vojenských budov v sousedství pastviny zubrů odstraňovali nejrůznější odpadky, od PET lahví, přes plechovky od nápojů až po pneumatiky. Právě na ně se během dneška zaměřili především. „Rezervace velkých kopytníků je vyhledávaná návštěvníky z celé republiky. Ročně jich sem přijede na sto tisíc. Černé skládky, kterých je v bývalém vojenském prostoru velké množství, veřejnosti výrazně kazí dojem z výletu do unikátní přírody,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v roce 2015 založila. V bývalém vojenském prostoru se nacházejí černé skládky staré desítky let i nově vytvořené. Ty nedávno vzniklé přitom nad těmi z doby působení sovětské armády výrazně převažují. „Do

Leporelo věnované rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice začalo nabízet návštěvníkům Turistické a informační centrum v Milovicích. Oblíbená papírová knížečka, kterou znají také návštěvníci zoologických zahrad nebo hradů a zámků, na třinácti stránkách představuje rezervaci ve všech ročních obdobích. Od rozkvetlých luk na jaře, přes léto, zlátnoucí podzim až po mrazivou zimu. „Kromě velkých kopytníků leporelo představuje také další přírodní unikáty v rezervaci, jako je například hořec křížatý nebo ojedinělý korýš listonoh letní. Tento druh byl již současníkem prvních dinosaurů,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Leporela jsou oblíbeným upomínkovým předmětem pro účastníky školních zájezdů i rodinných výletů. „Za mého dětství patřila leporela k těm nejoblíbenějším upomínkovým předmětům, které si člověk mohl přivézt z výletu či dovolené. Svoji popularitu si udržela dodnes spolu s turistickými vizitkami nebo turistickými známkami.

Odstraňování černých skládek se věnovali ochránci přírody v rezervaci divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovice. Odklízeli především staré izolace z kabelů, které v přírodě zůstaly po sběračích kovů. Ti na začátku devadesátých pročesávali a hlavně překopávali celý vojenský prostor. Hledali v něm kilometry měděných kabelů zajišťující v době působení sovětských vojsk v oblasti armádní komunikaci. Zatímco cenná měď tehdy skončila ve sběrnách druhotných surovin, hromady pryže z izolací se dodnes vrší na mnoha místech bývalého vojenského prostoru. „Odklízení černých skládek se věnujeme nepřetržitě několik let. Bývalý vojenský prostor se daří postupně čistit. Pomáhá i to, že velcí kopytníci odstraňují neprostupnou vegetaci, ve které se černé skládky často skrývají,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Pryžové izolace ochránci přírody před odvezením z místa pečlivě kontrolovali, před zimou by totiž mohly sloužit jako úkryty pro různé organismy. „V rá

Jeden ze stromů nově vzniklé Aleje svobody u bývalého pracovního tábora Vojna nedaleko Příbrami pomohl zasadit ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál v rámci projektu, který od roku 2018 organizuje Nadace Partnerství. Na vysazení javoru se spolu s ním podíleli Pavel Kafka, jednatel společnosti Arboeko, která stromy pro výsadbu vypěstovala, a jeho otec František Kafka, který byl komunistickým režimem vězněn v nedalekém táboře Bytíz. Vysazený strom na závěr opatřili dřevěnou vizitkou s nápisem „S láskou k přírodě, s úctou ke svobodě“. „Hledání rovnováhy mezi svobodou a řádem je jednou z hlavních hybných sil lidské společnosti od zrodu naší civilizace. Právě tato hodnota bude vždy patřit v naší společnosti k těm nejzákladnějším,“ uvedl Dalibor Dostál, který je původní profesí politolog. Svoboda přitom podle něj není hodnotou, kterou by měla společnost automaticky zaručenou. „V současné době ztrácíme svobodu rychlostí, kterou jsme si ještě před několika málo lety nedo

Všechna očekávání překonaly výsledky sčítání ohrožených hořců křížatých v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Jejich počty se sedm let po příchodu divokých koní a dalších kopytníků zvýšily o neuvěřitelných 367 procent. Počty mladých rostlin vzrostly dokonce o tisíce procent. Čísla přineslo letošní sčítání, které vědci dokončili včera. „Hlavní mapované plochy se nacházejí na obou milovických pastvinách a na sousedních nepasených plochách, které jsou zahrnuty pro srovnání. Populace hořců na šestnáctihektarové modelové ploše na pastvině u Milovic vykazuje oproti roku 2016 doslova astronomický nárůst. Na této pastvině udržované divokými koňmi a pratury stoupl počet bodů obsazených hořci z 66 na 415. To je více než šestinásobný nárůst. Celkový počet dospělých rostlin přitom stoupl ze 198 na 924, tedy o 367 procent,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Z hlediska kondice populace však není důležitý jen počet dospělých kvetou

K výraznému nárůstu počtu motýlů došlo v posledních pěti letech v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci v rámci pravidelného monitoringu zjistili, že se počty motýlů zvýšily z 4592 jedinců v roce 2016 na 12 506 jedinců v roce 2021. Tedy o 172 procent. U nejvzácnějšího motýla modráska hořcového Rebelova počty vzrostly dokonce o 1700 procent. „Pastva velkých kopytníků má na motýly jednoznačně pozitivní vliv. Proměna lokality i zvýšení počtu motýlů v posledních letech jsou tak viditelné, že je musel postřehnout i naprostý laik. Motýlů je zřetelně více, než v době, kdy pastva začínala,“ uvedl entomolog David Ričl. Důležité je, že se zvyšují počty chráněných druhů. „Týká se to například modráska hořcového Rebelova. Rostou nejenom jeho počty, ale objevuje se také v místech, kde ještě před několika lety nebyl,“ zmínil David Ričl. Zatímco v roce 2016 vědci zachytili pouhých 5 jedinců na 4 mapovaných lokalitách, a druh v těchto místech balancoval na hraně přež

Pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice pomohla v lokalitě zvýšit počty vzácných rostlin, které jsou zařazené na Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky. Zároveň za sedm let proměnila původně jednotvárné porosty několika málo druhů trav v druhově bohaté květnaté louky. Ukázal to výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd České republiky. Důležitý přitom není jen samotný nárůst počtu druhů rostlin a šíření těch vzácných, ale také obrovská plocha, na které k pozitivní změně díky velkým kopytníkům došlo. Rozdíl vegetace pastvin oproti okolním nepaseným plochám přitom může vidět každý návštěvník, nejen odborník. „Všímaví návštěvníci mohou například spatřit dobře rozeznatelné trsy hořců křížatých, které místy rostou téměř na dosah ruky od ohradníku. Platí to zejména o jižní a západní hranici pastviny u Milovic,“ upozorňuje botanik Miroslav Dvorský z Botanického ústavu Akademie věd. Severně od pastviny podle něj rostou hořce výrazn

J iž desátá rezervace velkých kopytníků začala fungovat v České republice. Divoké koně vypustili ochránci přírody ve spolupráci s Plzeňským krajem na mokřadní louky u Nýřan na Plzeňsku. V Plzeňském kraji jde o třetí rezervaci velkých kopytníků, tedy nejvyšší počet mezi všemi kraji v České republice. „V Plzeňském kraji se v současné době nachází téměř třetina tuzemských rezervací velkých kopytníků,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina. Stejně jako v jiných oblastech Česka, také u Nýřan bude úlohou velkých kopytníků péče o cenný biotop. „Janovský mokřad se nachází na místě bývalého rybníka. Je předmětem zájmu ochrany přírody díky spontánnímu vzniku mokřadních společenstev vlivem činnosti bobra. Komplex vlhkých až podmáčených luk s enklávami sušších stanovišť a tůněmi je biotopem či tahovou zastávkou několika ohrožených druhů ptáků, žije zde například polák malý, bramborníček hnědý nebo jeřáb popelavý,“ popsal lokalitu Miloslav Jirků z Biologického cen

Návštěva rezervace divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovice nabídne již brzy turistům lepší zážitek než v předchozích letech. Začala totiž demolice posledního z původních čtyř vojenských objektů, které přiléhaly k nejstarší části pastviny velkých kopytníků při ulici Ostravská v Milovicích. Zatímco první tři objekty postavené sovětskou armádou odstranilo v zimě loňského roku město Milovice, na demolici poslední ruiny se podílí soukromý vlastník. „Ruina armádní budovy tvořila ošklivou jizvu při pohledu na unikátní krajinu, která nemá jinde v Česku obdoby. Majiteli patří velké poděkování, protože se do demolice pustil i přesto, že ho čeká finančně náročná obnova sousedního objektu,“ ocenil zahájení prací Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru v roce 2015 založila. Demolice by měla skončit zítra, odstraňování vzniklé suti pak bude pokračovat podle finančních možností majitele v dalších měsícíc