Přeskočit na hlavní obsah

Vedení Prahy musí akutně začít budovat nová záchytná parkoviště, říká developer


Necelý půlrok před komunálními volbami oznámilo vedení pražské městské části Praha 4, že hodlá od července v některých oblastech zavést modré parkovací zóny. Praha 6 pak ohlásila, že je chce rozšířit na celé území městské části (zatím tam platí jen ve vybraných oblastech). Tím tyto radnice opět upozornily na problém, který bude muset nové vedení hlavního města řešit jako jednu z velkých priorit: budování záchytných parkovišť na krajích města.

Kroky městských částí jsou pochopitelné. Když jsou parkovací místa zcela volně dostupná a bez omezení, zaberou je přes týden lidé z okraje Prahy nebo zpoza Prahy, kteří dojíždějí do práce autem, a pak nemají kde zaparkovat místní. Ti si na tento stav stěžují u vedení své městské části a jeho řešením bývá zpoplatnění parkování s tím, že rezidenti mají vyhrazená místa v oněch známých modrých zónách. To je však jen posunutí problému dále a není to komplexní řešení, které by řešilo situaci Prahy jako celku.

Plán dostat auta z vnitřního města a ulevit provozu a parkovacím kapacitám v ulicích je jistě správný a v západních městech zcela běžný. Tam však souběžně s tímto krokem probíhá krok druhý: vybudování a otevření záchytných parkovišť v okrajových částech města. Ta jsou u zastávek městské dopravy a lidé pokračují dále hromadnou dopravou.

A to je to, co zatím vedení Prahy trestuhodně zanedbalo. Parkovacích míst na záchytných parkovištích je zoufale málo a vůbec nepoberou auta řidičů dojíždějících do Prahy hlavně za prací. Ti proto pokračují dále a hledají místa v ulicích. Z nich jsou tedy nyní automobily zaváděním modrých zón vytlačovány lavinovým efektem směrem více a více ke kraji města – po zavedení zón v jedné části začnou řidiči nechávat auta v další nejbližší oblasti, kde parkovat lze. Tam vznikne tlak na parkovací místa a anabáze začne znovu.

„Okrajové části Prahy jsou nejžádanějším místem k bydlení. Kombinují bydlení ve městě, dobrou dopravní dostupnost a přitom dostatek prostoru a blízkost přírody v okolí. Pokud bychom do těchto míst vyhnali auta, hrozí, že se z nich stane velké parkoviště a výrazně by to snížilo komfort bydlení v dané části. Vedení takové městské části se tomu bude logicky pravděpodobně chtít bránit tím, že zde také zavede modré zóny. A automobily dojíždějících lidí budou vyháněny, s nadsázkou řečeno, do otevřených polí za Prahou. Proto je potřeba urychleně vybudovat nové parkovací kapacity při všech hlavních příjezdových tazích do Prahy v blízkosti MHD. Až pak bude reálně docíleno toho, co budování modrých zón opravdu sleduje – snížení automobilového provozu v pražských ulicích a větší využívání městské dopravy. Zároveň zůstane zachován komfort bydlení, který si lidé slibují od bytů na okraji města,“ apeluje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR Ekospol.

Je možné, že v budoucnu bude celá Praha jedna velká modrá parkovací zóna. Což by nemusel být problém – pokud bude vybudován dostatek zmiňovaných záchytných parkovišť při vjezdových komunikacích do Prahy. Pokud bude kapacit málo, vytváření dalších a dalších modrých zón není koncepčním řešením.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...