Přeskočit na hlavní obsah

Růst cen nových bytů v Praze nepolevuje, od začátku roku zdražily o dalších 7 procent


Cenový apetit pražského rezidenčního trhu neskončil ani v novém roce, od jeho začátku zdražily nové byty o dalších sedm procent. Metr čtvereční se tak prodává už za 91 897 korun, zatímco ještě na konci loňského roku činila průměrná cena 85 653 korun za metr čtvereční. Při průměrné rozloze nového bytu, která dosahuje 71,39 metru čtverečního, představuje rozdíl v absolutní ceně citelných 445 tisíc korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.
„Nejvyšší ceny zůstávají ve dvou centrálních částech Prahy, kde cena za metr čtvereční výrazně přesahuje 100 tisíc korun. Statistika v těchto lokalitách však vychází z menšího počtu rezidenčních projektů, kterých je zde oproti ostatním částem hlavního města výrazně méně. Nad stotisícovou hranici se letos dostala také Praha 8. Naopak nejlevnější zůstávají Praha 9 a 4, které patří mezi zájemci o nové bydlení dlouhodobě k nejvyhledávanějším,“ přibližuje cenové statistiky hlavní analytik Ekospolu Matyáš Hančl. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť.

Růst cen nových bytů v hlavním městě tak nekončí a nezdá se, že by se tento trend v brzké době změnil. „Jediné, co by mohlo tuto situaci změnit, je okamžité odblokování povolovacího procesu nových staveb a schválení několika větších bytových projektů. To se však podle mě zcela jistě v nejbližší době nestane, naopak se nedostatek bytů bude prohlubovat. Ceny proto nic nezadrží v jejich dalším růstu,“ varuje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR Ekospolu.
Korec očekává, že do konce roku ceny nových bytů na pražském trhu vzrostou o dalších pět procent. „Mnoho lidí nyní s koupí otálí a čeká na nějaké zlevnění. To však v nejbližších měsících určitě nepřijde. Naopak na konci roku za byt lidé zaplatí opět výrazně více. Stačí se podívat na cenový nárůst, ke kterému došlo od konce loňského roku. Už tehdy mnozí říkali, že jsou byty příliš drahé. A od té doby cena průměrného bytu ještě vzrostla skoro o půl milionu korun. Za to mohli mít noví majitelů luxusní kuchyni nebo si pořídit nové auto či vyrazit na cestu kolem světa. Pokud někdo uvažuje o vlastní nemovitosti, neměl by váhat. Výhodněji ji už nekoupí,“ radí Korec.
Z nedávno zveřejněné statistiky Ekospolu vyplynulo, že se v Praze během prvního čtvrtletí letošního roku prodalo celkem 1160 nových bytů. Z toho se 301 bytů nacházelo na území Prahy 9 a 257 bytů bylo v Praze 5. Z pražských lokalit jsou letos nejvyhledávanější Smíchov, Letňany či Vysočany.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...