Přeskočit na hlavní obsah

Státní půjčky na bydlení pro mladé jsou jen plácnutí do vody, změnit se musí legislativa


Až dva miliony korun na nový dům a 1,2 milionu na nový byt. Tolik chce půjčit současná vláda v demisi mladým lidem do 36 let na pořízení vlastního bydlení. Úroková sazba by měla být o něco nižší než u hypoték poskytovaných komerčními bankami a doba fixace by se podle plánu mohla protáhnout až na 20 let. Na první pohled bohulibý plán však má hned několik závažných nedostatků, upozorňuje developer Evžen Korec.
Prvním je podle něj zvolená maximální výše státního úvěru. "Předkládající ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová sice tvrdí, že necílí na Prahu či velká města, nýbrž na regiony. Ani tam by však maximální nabízená částka nemusela často stačit. Nové byty za milion korun totiž těžko seženete i v okresních městech, kde jejich cenu zvyšuje jejich nedostupnost kvůli mizivé výstavbě. Stejně tak postavit rodinný dům za dva miliony bude velmi obtížný úkol, zvlášť při současném rychlém růstu cen stavebních prací. Pokud navíc nevlastníte vhodný pozemek, tak se do tohoto limitu nevejdete vůbec," říká generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.
Že je nastavená výše státní hypotéky dost malá, dokládá podle Korce i průměrná výše hypotéky poskytnuté komerčními bankami. Ta na konci loňského roku vzrostla na 2,15 milionu korun, přičemž nad dvoumilionovou hranicí se drží nepřetržitě od listopadu 2016. V tom jsou data za celou republiku, tedy včetně regionů.
"Pozitivní změnou oproti původnímu státnímu programu má být zvýšení půjčky až na 80 procent hodnoty nemovitosti. Oproti původním 50 procentům to progres je, ale jde pouze o dorovnání nabídky komerčních bank, které po výzvě České národní banky (ČNB) většinu hypoték poskytují do této výše. Otázkou tak zůstává, co kromě nepatrně nižší úrokové sazby nabízí státní hypotéka v porovnání s tou od komerční banky navíc," ptá se Korec.
Zásadním problémem zůstává objem peněz, který na tuto podporu plánuje vláda dát. Pro letošní rok počítá s 650 miliony korun, v dalších letech pak počítá s jednou miliardou korun. "To je jen nepatrný zlomek z celkového objemu hypotečního trhu. Jen loni totiž komerční banky poskytly hypotéky za 224 miliard korun. Proto si myslím, že jde jen o plácnutí do vody, které žádný reálný význam mít nebude," nebere si servítky pražský developer.
Pokud to současná vláda myslí s podporou bydlení pro mladé rodiny opravdu vážně, větší efekt by podle Korce mělo něco jiného. "Tím je urychlená změna legislativy, která umožní výrazné zkrácení povolovacího procesu nových staveb. Nyní se příprava většího bytového projektu táhne i celé desetiletí a nesmyslné byrokratické překážky navíc nový byt v konečném důsledku prodražují o stovky tisíc korun. Přitom jen větší přísun nových rezidenčních projektů na trh umožní zastavení současného růstu cen nových bytů," radí Korec.
Vláda, respektive poslanci a senátoři, by podle realitního odborníka také měli odmítnout snahu ČNB zasahovat do kompetencí komerčních bank a pod praporem domnělé cenové bubliny na realitním trhu zpřísňovat podmínky pro udělení hypotéky. "Komerční bankéři dokonce usilují o změnu zákona tak, aby se ze současného doporučení stal závazný pokyn. Přitom jejich dosavadní kroky, kterými komerčním bankám vnutili výrazné omezení hypoték, vedly a vedou k tomu, že se vlastní bydlení stalo nedostupným i pro střední třídu. Na tyto stovky tisíc rodin by měli zákonodárci myslet, až budou schvalovat novelu zákona o ČNB," apeluje na poslance a senátory Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...