Přeskočit na hlavní obsah

Výběr daně z nemovitosti vyjde na miliardu korun, její zrušení uvítají miliony domácností


Poslední dny zbývají do zaplacení daně z nemovitých věcí, termín vyprší poslední květnový den. Jakmile opadne shon z posílání peněz na poslední chvíli, měla by se otevřít otázka, zda je tato daň v dnešní době vůbec potřeba. Z hlediska nákladů na její inkaso totiž patří k těm nejhorším, tvrdí developer Evžen Korec a argumentuje tím, že zatím poslední velké měření efektivnosti českého daňového systému ukázalo, že se náklady na výběr daně pohybují kolem deseti procent. Od roku 2015 se v Česku na této dani ročně vybere přes deset miliard, na její výběr se tak spotřebuje jedna miliarda korun. Za efektivní se přitom považuje taková daň, u které vyvolané náklady nepřesáhnou pět procent.
Příjmy z této daně jdou přímo do rozpočtu jednotlivých obcí, které si jimi vylepšují vlastní rozpočet. Že tyto peníze považují samosprávy za samozřejmé a jednoduše dostupné, dokládá například to, jak často obce zvyšují místní koeficient nutný pro výpočet výše daně. Jen loni ho zvýšilo 608 obcí, o rok dříve pak 599.
Přitom pro většinu obecních kas nejde o žádné závratné sumy. Obce v ČR ročně hospodaří s celkovými příjmy kolem 275 miliard korun, devět miliard z nemovitostní daně proto představuje jen nepatrný zlomek.
"Pro koho však má tato daň výraznější význam, jsou takřka čtyři miliony aktivních plátců daně z nemovitých věcí. Každý rok musí myslet na to, že do konce května mají poslat peníze finanční správě. Což není tak významné jako to, že musí z rodinného rozpočtu vyčlenit tisíce či dokonce desetitisíce korun, které by mohly použít jinak. Například na zlepšení vlastního bydlení či pořízení nového vybavení. Stát by z toho měl prospěch i tak v podobě výběru DPH za zboží a služby nebo dalších daní od prodejců či řemeslníků," soudí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
A když už jsme u různých typů daní, tak daň z nemovitosti podle Korce představuje typický příklad vícenásobného zdanění. "Nemovitost totiž její majitel zaplatil už zdaněnými penězi, protože odvedl daň z příjmu. Navíc při převodu nejspíš zaplatil daň z nabytí nemovité věci (pokud jde o starší dům či byt). A pokud nemovitost jako investiční příležitost dále pronajímá, tak musí platit daň z příjmu. Souběh daní jako vyšitý. Není už konečně na čase něco s tím udělat?" ptá se Korec.
Stát na jednu stranu lidi motivuje k pořízení vlastního bydlení, například příspěvky na stavební spoření či hypotéku, na druhé straně je trestá za vlastnictví nemovitosti. "Bylo by proto vhodné toto schizma odstranit a daň z nemovitosti zrušit. Vydělají na tom čtyři miliony vlastníků nemovitostí a neprodělá skoro nikdo. Obce totiž snadno dokáží najít jiný zdroj příjmů, který jim tento drobný daňový výpadek nahradí," uzavírá developer Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...