Přeskočit na hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Metropolitní plán vrátí Prahu o sto let zpátky, sváže výstavbu neprostupnými hradbami


Už takřka celé století se Praha může pyšnit statusem velkoměsta. V roce 1922 se do té doby samostatné obce v rozsáhlém okolí historického centra spojily a vnikla takzvaná Velká Praha. Ve dvacátých letech minulého století také skončila dlouhotrvající demolice přežitého opevnění, které rozvoj hlavního města českých zemí neúměrně blokovalo. Praha pak zažila poměrně rychlý rozmach. "Nyní se zdá, že se zase vracíme o sto let zpátky. Návrh Metropolitního plánu, ke kterému může ode dneška podávat veřejnost své připomínky, totiž výstavbu sváže imaginárními hradbami a zahustí už tak dost přetížený střed města," tvrdí developer Evžen Korec.
"Abych hned nekritizoval, tak začnu pozitivně. Představovaný návrh přináší několik dobrých změn. Tou hlavní je důraz na revitalizaci brownfieldů, které jsou nyní strašákem mnoha lokalit. I my přeměnu dvou velkých nevyužívaných prostor aktuálně připravujeme. Výstavba na místě bývalých průmyslových areálů, které nyní pouze chátrají a přitahují různé problémové lidi, výrazně vylepší nejen dané místo, ale celé široké okolí," říká předseda představenstva a generální ředitel společnosti Ekospol Korec.
Společně se zastavováním nevyužívaných nevzhledných průmyslových areálů se ale má město otevřít také další výstavbě na svém okraji. Bydlení zde, uprostřed zeleně, je podle Korce dlouhodobě nejvyhledávanější, což dokládají i prodejní statistiky za posledních několik let. "Lidé chtějí bydlet v místech na okraji Prahy s dobrou dopravní dostupností a výbornou občanskou vybaveností. Představený územní plán jim však takovou možnost vezme, protože se bytovou výstavbu pokouší začlenit mezi stávající zástavbu. Zaniknou tak nejen nejrůznější proluky, ale také parčíky, volná prostranství a vyhledávané ´psí loučky´. To vyvolá oprávněný poprask starousedlíků ze sousedství, kteří přijdou o možnost tyto volnočasové plochy využívat," upozorňuje Korec.
Podle Korce je také jasné, že ani všech nevyužívaných ploch vhodných k bytové výstavbě ve středu města není dostatek. A navíc je jich omezené množství. "Lepší by tak bylo opustit koncept prstenců na mapě hlavního města, za nimiž se nemůže stavět, a připravit rozvojové lokality i v těch místech, která lidé reálně pro své bydlení vyhledávají. Tedy na okrajích s přírodou za humny," radí developer.
Současný koncept územního plánu navíc podle Korce nezastaví růst cen nových bytů, spíše naopak. Pozemky v širším centru jsou totiž velmi drahé a neumožňují stavět dostupné byty. Drtivá většina lidí by proto na vlastní bydlení nedosáhla. I proto si klienti nejvíce vybírají byty v okrajovějších částech, protože tam jsou jejich ceny díky levnějším pozemkům příznivější.
"Pražští územní plánovači by tedy měli vyjít vstříc nejen lidem, kteří touží po bydlení v historickém centru, ale musí myslet i na ty, kteří si život ve středu města představit nedokáží. Proto by měli připravit takový územní plán, který uspokojí obě skupiny obyvatel. Ale je nutné, aby se tak stalo co nejrychleji. Stagnující výstavba už déle čekat nemůže. Praha nové byty potřebuje jako sůl. Abychom se i za pár desetiletí mohli pochlubit krásnou a prosperující metropol," uzavírá svou radu Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...