Přeskočit na hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Metropolitní plán vrátí Prahu o sto let zpátky, sváže výstavbu neprostupnými hradbami


Už takřka celé století se Praha může pyšnit statusem velkoměsta. V roce 1922 se do té doby samostatné obce v rozsáhlém okolí historického centra spojily a vnikla takzvaná Velká Praha. Ve dvacátých letech minulého století také skončila dlouhotrvající demolice přežitého opevnění, které rozvoj hlavního města českých zemí neúměrně blokovalo. Praha pak zažila poměrně rychlý rozmach. "Nyní se zdá, že se zase vracíme o sto let zpátky. Návrh Metropolitního plánu, ke kterému může ode dneška podávat veřejnost své připomínky, totiž výstavbu sváže imaginárními hradbami a zahustí už tak dost přetížený střed města," tvrdí developer Evžen Korec.
"Abych hned nekritizoval, tak začnu pozitivně. Představovaný návrh přináší několik dobrých změn. Tou hlavní je důraz na revitalizaci brownfieldů, které jsou nyní strašákem mnoha lokalit. I my přeměnu dvou velkých nevyužívaných prostor aktuálně připravujeme. Výstavba na místě bývalých průmyslových areálů, které nyní pouze chátrají a přitahují různé problémové lidi, výrazně vylepší nejen dané místo, ale celé široké okolí," říká předseda představenstva a generální ředitel společnosti Ekospol Korec.
Společně se zastavováním nevyužívaných nevzhledných průmyslových areálů se ale má město otevřít také další výstavbě na svém okraji. Bydlení zde, uprostřed zeleně, je podle Korce dlouhodobě nejvyhledávanější, což dokládají i prodejní statistiky za posledních několik let. "Lidé chtějí bydlet v místech na okraji Prahy s dobrou dopravní dostupností a výbornou občanskou vybaveností. Představený územní plán jim však takovou možnost vezme, protože se bytovou výstavbu pokouší začlenit mezi stávající zástavbu. Zaniknou tak nejen nejrůznější proluky, ale také parčíky, volná prostranství a vyhledávané ´psí loučky´. To vyvolá oprávněný poprask starousedlíků ze sousedství, kteří přijdou o možnost tyto volnočasové plochy využívat," upozorňuje Korec.
Podle Korce je také jasné, že ani všech nevyužívaných ploch vhodných k bytové výstavbě ve středu města není dostatek. A navíc je jich omezené množství. "Lepší by tak bylo opustit koncept prstenců na mapě hlavního města, za nimiž se nemůže stavět, a připravit rozvojové lokality i v těch místech, která lidé reálně pro své bydlení vyhledávají. Tedy na okrajích s přírodou za humny," radí developer.
Současný koncept územního plánu navíc podle Korce nezastaví růst cen nových bytů, spíše naopak. Pozemky v širším centru jsou totiž velmi drahé a neumožňují stavět dostupné byty. Drtivá většina lidí by proto na vlastní bydlení nedosáhla. I proto si klienti nejvíce vybírají byty v okrajovějších částech, protože tam jsou jejich ceny díky levnějším pozemkům příznivější.
"Pražští územní plánovači by tedy měli vyjít vstříc nejen lidem, kteří touží po bydlení v historickém centru, ale musí myslet i na ty, kteří si život ve středu města představit nedokáží. Proto by měli připravit takový územní plán, který uspokojí obě skupiny obyvatel. Ale je nutné, aby se tak stalo co nejrychleji. Stagnující výstavba už déle čekat nemůže. Praha nové byty potřebuje jako sůl. Abychom se i za pár desetiletí mohli pochlubit krásnou a prosperující metropol," uzavírá svou radu Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...