Přeskočit na hlavní obsah

Nařízení o oslunění bytu je přežitek, zrušit se mělo dávno


Pražští radní dnes na druhý pokus zrušili nařízení určující míru oslunění bytu v domě. Schválili totiž změnu pražských stavebních předpisů, která tuto zastaralou normu vypouští. Jejich rozhodnutí ještě musí schválit zastupitelé, ale neměli by s tím příliš váhat. Změna totiž podle pražského developera Evžena Korce prospěje všem.
A o čem že se to vůbec bavíme? O tomhle: Prvního března a 21. června musí slunce osvětlovat alespoň jednu třetinu součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu umístěném v nejnižším obytném podlaží bytového domu. Případně musí doba proslunění stejné plochy sledovaného bytu od 10. února do 21. března dosáhnout minimálně 3600 minut. Tento poměrně složitý výpočet, který zahrnuje mimo jiné jas rovnoměrně zatažené oblohy, odraz světla od okolních budov či uvnitř místností, vypočítává míru oslunění. Vyhovět mu musí všichni projektanti nových budov v hlavním městě. To proto často vznikají domy s nesmyslně vlnitou fasádou.
"Zrušení požadavku na oslunění považuji za pozitivní krok, protože současná úprava je zbytečně přísná a v mnoha případech zabraňuje lepšímu využití pozemku. Neumožňuje totiž blokovou výstavbu, kterou známe například z historických Vinohrad. Podobná čtvrť, která patří v současnosti k nejvyhledávanějším rezidenčním částem Prahy, by nyní nevznikla. Někteří developeři navíc toto zařízení obchází tím, že postavené byty nekolaudují jako byty, ale vydávají je za ateliéry. Paradoxem je, že do těchto ateliérů může během roku slunce svítit daleko více a častěji, než do bytu vyhovujícího normě oslunění. Vliv na kvalitu bydlení tak toto nařízení nemá žádný," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.
Odstranění zbytečného nařízení, které nezvyšuje uživatelský komfort, je proto podle Korce dobrou zprávou. "Nyní by se vedení pražského magistrátu mělo zaměřit také na další a mnohem závažnější problémy pražského rezidenčního trhu. Za hlavní považuji zastaralý územní plán, který nebyl aktualizován už dlouhých osmnáct let. Ten stávající se zcela vyčerpal a těch posledních pár pozemků vhodných pro bytovou výstavbu je extrémně předražených. Urychleně by se proto měly připravit další plochy pro bydlení. Čekat dalších x let, než se definitivně schválí připravovaný Metropolitní plán, je neúnosné," radí pražský developer.
Pražští radní by měli podle Korce také více tlačit na odblokování schvalovacího procesu a dbát na dodržování správních lhůt pro vyjádření a vydání stanoviska. "O žádném našem aktuálním projektu, který nyní připravujeme, se nerozhodlo v rámci stanovených správních lhůt, ale až s výrazným zpožděním. Prodlevy ve schvalovacím procesu a opakované dokládání už předložených podkladů přitom prodražuje výstavbu až o deset procent, což v případě nových bytů znamená stovky tisíc korun. Hlavně kvůli tomu se ceny nových bytů v hlavním městě dostávají až do výšin, na které běžný příjem průměrné domácnosti ani zdaleka nestačí," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...