Přeskočit na hlavní obsah

Zahuštění centra znamená konec levných bytů, oblíbených parčíků i využívaných psích louček


Necelé dva dny zbývají k podávání připomínek k představenému Metropolitnímu plánu, který má v budoucnosti nahradit zastaralý územní plán hlavního města. Pokud by prošel v současné podobě, znamenalo by to podle pražského developera Evžena Korce konec levných bytů v Praze a zánik mnoha odpočinkových ploch v původní zástavbě. To přesně totiž ono vzývané zahušťování centra města podle něj ve skutečnosti znamená.
Autoři tohoto dokumentu přišli s teorií zahušťování, kterou rozdělili Prahu jediným prstencem vytyčeným kolem širšího centra. Intenzivnější výstavba může být pouze uvnitř tohoto prstence, zatímco za jeho hranicí má být pro stavaře a developery zakázané území. Říkají tomu zahušťování centra a odkazují na vybrané západní metropole, které mají vyšší hustotu osídlení. České hlavní město by prý po jejich vzoru dokázalo do současné zástavby absorbovat další stovky tisíc lidí. Při pohledu na každodenně ucpané silnice v centru je to podle developera strašná představa.
"Jenže hlavní problém je, kde v centru by tisíce bytů pro tyto lidi vznikaly. Pozitivní je, že po dlouhých letech otálení konečně někdo řeší otázku takzvaných brownfieldů, kterých je na území hlavního města opravdu velmi mnoho. Tato zanedbaná a předchozí intenzivní (především) průmyslovou činností velmi degradovaná území jsou ošklivou jizvou na tváři našeho jinak nádherného hlavního města. Vedení pražské radnice mělo už dávno s vlastníky pozemků, developery a místní samosprávou přistoupit k revitalizaci těchto ploch. To, že se tak dosud nestalo, je obrovskou chybou. A je jen dobře, že představený dokument k tomu vybízí," říká generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec a upozorňuej, že nelze opomíjet také druhou stranu mince.
"Takzvané zahušťování centra se má týkat i jiných míst, než jsou opuštěné prostory bývalých průmyslových areálů či vysloužilých nádraží. Potenciálně zastavitelné plochy zasahují i nejrůznější parčíky, zahrádkářské kolonie či místa pro venčení psích mazlíčků, které označuji jako psí loučky. Není divu, že se proti záměru zvedla obrovská nevole lidí z centra i radnic dotčených městských částí. Nikdo nechce přijít o oblíbené a hojně využívané odpočinkové plochy v blízkém okolí. Pokud by tento záměr opravdu prošel, tak místo spousty podobných ploch vyrostou nové domy (ať už s byty, kancelářemi či obchody), což ještě zvýší zátěž na dopravní infrastrukturu v celém okolí," tvrdí Korec
Umožnit novu výstavbu pouze v širším centru města podle Korce také nevyřeší současný nejzásadnější problém na rezidenčním trhu – neúměrný růst cen. "Pozemky v centru jsou totiž výrazně dražší a neumožňují výstavbu cenově dostupného bydlení pro co největší skupinu lidí. Pražští územní plánovači by měli myslet i na ty, kdo nemají na vlastní bydlení deset a více milionů. Navíc ne každému bydlení v hlučném a přeplněném centru vyhovuje," upozorňuje pražský developer.
Prodejní statistiky prý jasně ukazují, že zájemci o nový byt dlouhodobě preferují okrajovější části Prahy uprostřed zeleně s výbornou občanskou vybaveností v místě a dobrou dopravní dostupností. Nový územní plán by proto měl připravit i dostatek pozemků v okolí stávajících stanic metra a zastávek MHD. I s ohledem na uvažované prodlužování metra v budoucnosti.
"Neberme lidem možnost odpočinku v tichém zákoutí uspěchaného centra a umožněme jim bydlet tak, jak si přejí. Nepreferujme jen lidi toužící bydlet v centru dění, ale připravme dostatek bytů i pro ty, kteří upřednostní klid okrajovějších částí města. Jen už konečně pojďme něco dělat. Včera bylo pozdě," radí Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...