Přeskočit na hlavní obsah

Zahuštění centra znamená konec levných bytů, oblíbených parčíků i využívaných psích louček


Necelé dva dny zbývají k podávání připomínek k představenému Metropolitnímu plánu, který má v budoucnosti nahradit zastaralý územní plán hlavního města. Pokud by prošel v současné podobě, znamenalo by to podle pražského developera Evžena Korce konec levných bytů v Praze a zánik mnoha odpočinkových ploch v původní zástavbě. To přesně totiž ono vzývané zahušťování centra města podle něj ve skutečnosti znamená.
Autoři tohoto dokumentu přišli s teorií zahušťování, kterou rozdělili Prahu jediným prstencem vytyčeným kolem širšího centra. Intenzivnější výstavba může být pouze uvnitř tohoto prstence, zatímco za jeho hranicí má být pro stavaře a developery zakázané území. Říkají tomu zahušťování centra a odkazují na vybrané západní metropole, které mají vyšší hustotu osídlení. České hlavní město by prý po jejich vzoru dokázalo do současné zástavby absorbovat další stovky tisíc lidí. Při pohledu na každodenně ucpané silnice v centru je to podle developera strašná představa.
"Jenže hlavní problém je, kde v centru by tisíce bytů pro tyto lidi vznikaly. Pozitivní je, že po dlouhých letech otálení konečně někdo řeší otázku takzvaných brownfieldů, kterých je na území hlavního města opravdu velmi mnoho. Tato zanedbaná a předchozí intenzivní (především) průmyslovou činností velmi degradovaná území jsou ošklivou jizvou na tváři našeho jinak nádherného hlavního města. Vedení pražské radnice mělo už dávno s vlastníky pozemků, developery a místní samosprávou přistoupit k revitalizaci těchto ploch. To, že se tak dosud nestalo, je obrovskou chybou. A je jen dobře, že představený dokument k tomu vybízí," říká generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec a upozorňuej, že nelze opomíjet také druhou stranu mince.
"Takzvané zahušťování centra se má týkat i jiných míst, než jsou opuštěné prostory bývalých průmyslových areálů či vysloužilých nádraží. Potenciálně zastavitelné plochy zasahují i nejrůznější parčíky, zahrádkářské kolonie či místa pro venčení psích mazlíčků, které označuji jako psí loučky. Není divu, že se proti záměru zvedla obrovská nevole lidí z centra i radnic dotčených městských částí. Nikdo nechce přijít o oblíbené a hojně využívané odpočinkové plochy v blízkém okolí. Pokud by tento záměr opravdu prošel, tak místo spousty podobných ploch vyrostou nové domy (ať už s byty, kancelářemi či obchody), což ještě zvýší zátěž na dopravní infrastrukturu v celém okolí," tvrdí Korec
Umožnit novu výstavbu pouze v širším centru města podle Korce také nevyřeší současný nejzásadnější problém na rezidenčním trhu – neúměrný růst cen. "Pozemky v centru jsou totiž výrazně dražší a neumožňují výstavbu cenově dostupného bydlení pro co největší skupinu lidí. Pražští územní plánovači by měli myslet i na ty, kdo nemají na vlastní bydlení deset a více milionů. Navíc ne každému bydlení v hlučném a přeplněném centru vyhovuje," upozorňuje pražský developer.
Prodejní statistiky prý jasně ukazují, že zájemci o nový byt dlouhodobě preferují okrajovější části Prahy uprostřed zeleně s výbornou občanskou vybaveností v místě a dobrou dopravní dostupností. Nový územní plán by proto měl připravit i dostatek pozemků v okolí stávajících stanic metra a zastávek MHD. I s ohledem na uvažované prodlužování metra v budoucnosti.
"Neberme lidem možnost odpočinku v tichém zákoutí uspěchaného centra a umožněme jim bydlet tak, jak si přejí. Nepreferujme jen lidi toužící bydlet v centru dění, ale připravme dostatek bytů i pro ty, kteří upřednostní klid okrajovějších částí města. Jen už konečně pojďme něco dělat. Včera bylo pozdě," radí Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...