Přeskočit na hlavní obsah

Ceníky developerů stále řídnou, přesto je na pražském trhu 247 neprodejných ležáků


Ceníky pražských developerů jsou stále prořídlé, už dlouhé měsíce se počet dostupných bytů v nabídkách pohybuje kolem třítisícové hranice. To stačí na pokrytí poptávky pouze na zhruba půl roku. I v této situaci, kdy developeři vinou zablokovaného povolovacího procesu nejsou schopni dostatečně rychle dodávat na trh nové projekty, jsou na trhu neprodejné byty. Aktuálně jich je 247. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol, která monitoruje trh s novými byty v Praze už více než 11 let.
Řeč čísel je jasná. Loni se v celé Praze prodalo celkem 5381 nových bytů, což bylo nejméně za tři roky. Letos v létě bylo v cenících developerů jen 3299 dostupných bytů. Na každý nabízený byt tak připadá více než jeden zájemce. I v této neobvyklé situaci, kdy developeři na nejlepší byty dokonce vytváří pořadník zájemců, existují výjimky. Tedy byty, které nikdo nechce. Některé z nich firmy marně nabízí i několik let po dokončení daného projektu.
„Nejvíce nechtěných bytů evidujeme v Praze 10, kde jich je celkem 74. Z toho 67 připadá na Vršovice. S 57 ležáky následuje Praha 5 a první trojku uzavírá Praha 3 se 31 dlouhodobě neprodejnými byty,“ přibližuje statistiku hlavní analytik společnosti Ekospol Matyáš Hančl.

Pokud jde o dispozice, tak mezi takzvanými ležáky dominují byty 2+kk (65 neprodejných bytů) a 3+kk (62 neprodejných bytů).
„Už několik let se drtivá většina nových bytů vyprodá ještě před dokončením stavby. Mít proto v nabídce byt i dlouhé měsíce po kolaudaci, není normální. Pro zájemce je to jasný signál, že s bytem není něco v pořádku. Například může být nevhodně umístěn v rámci projektu, mohou být špatně zvolené dispozice nebo je na něm nějaká jiná vada. Nejčastějším problémem však je jeho značně přemrštěná cena,“ upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec. Podle něj za neprodejností bytu stojí buď zásadní pochybení při projektování projektu, nebo špatná cenotvorba.
To potvrzují i statistiky. Zatímco průměrná cena nabízeného nového bytu dosahuje 92 917 korun za metr čtvereční, evidované ležáky jsou takřka o 17 tisíc dražší. (109 317 korun za metr čtvereční). Typickým příkladem ležáku je byt s dispozicí 2+kk na Žižkově, který zůstává v nabídce dva roky po dokončení projektu. Podle developera je vnitřní užitná plocha necelých 62 metrů čtverečních. Od ní je však nutné odečíst takřka desetimetrovou předsíň a třímetrovou komoru. Pak se dostáváme na necelých padesát metrů čtverečních. Případný zájemce si musí připravit devět milionů korun. Není divu, že jich moc není.
„Zájemci o nový byt by si měli dát velký pozor na to, co kupují. Ani na první pohled výhodná sleva či jiná časově omezená finanční pobídka totiž nemusí přebít nevýhody neprodejného bytu. Ty se navíc mohou projevit až později po nastěhování, kdy už s tím nepůjde nic dělat. Ležák není ležákem jen tak,“ varuje Korec, podle nějž je prvním varovným signálem právě to, že nabízený byt nikdo dlouho nechce.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...