Přeskočit na hlavní obsah

Ceníky developerů stále řídnou, přesto je na pražském trhu 247 neprodejných ležáků


Ceníky pražských developerů jsou stále prořídlé, už dlouhé měsíce se počet dostupných bytů v nabídkách pohybuje kolem třítisícové hranice. To stačí na pokrytí poptávky pouze na zhruba půl roku. I v této situaci, kdy developeři vinou zablokovaného povolovacího procesu nejsou schopni dostatečně rychle dodávat na trh nové projekty, jsou na trhu neprodejné byty. Aktuálně jich je 247. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol, která monitoruje trh s novými byty v Praze už více než 11 let.
Řeč čísel je jasná. Loni se v celé Praze prodalo celkem 5381 nových bytů, což bylo nejméně za tři roky. Letos v létě bylo v cenících developerů jen 3299 dostupných bytů. Na každý nabízený byt tak připadá více než jeden zájemce. I v této neobvyklé situaci, kdy developeři na nejlepší byty dokonce vytváří pořadník zájemců, existují výjimky. Tedy byty, které nikdo nechce. Některé z nich firmy marně nabízí i několik let po dokončení daného projektu.
„Nejvíce nechtěných bytů evidujeme v Praze 10, kde jich je celkem 74. Z toho 67 připadá na Vršovice. S 57 ležáky následuje Praha 5 a první trojku uzavírá Praha 3 se 31 dlouhodobě neprodejnými byty,“ přibližuje statistiku hlavní analytik společnosti Ekospol Matyáš Hančl.

Pokud jde o dispozice, tak mezi takzvanými ležáky dominují byty 2+kk (65 neprodejných bytů) a 3+kk (62 neprodejných bytů).
„Už několik let se drtivá většina nových bytů vyprodá ještě před dokončením stavby. Mít proto v nabídce byt i dlouhé měsíce po kolaudaci, není normální. Pro zájemce je to jasný signál, že s bytem není něco v pořádku. Například může být nevhodně umístěn v rámci projektu, mohou být špatně zvolené dispozice nebo je na něm nějaká jiná vada. Nejčastějším problémem však je jeho značně přemrštěná cena,“ upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec. Podle něj za neprodejností bytu stojí buď zásadní pochybení při projektování projektu, nebo špatná cenotvorba.
To potvrzují i statistiky. Zatímco průměrná cena nabízeného nového bytu dosahuje 92 917 korun za metr čtvereční, evidované ležáky jsou takřka o 17 tisíc dražší. (109 317 korun za metr čtvereční). Typickým příkladem ležáku je byt s dispozicí 2+kk na Žižkově, který zůstává v nabídce dva roky po dokončení projektu. Podle developera je vnitřní užitná plocha necelých 62 metrů čtverečních. Od ní je však nutné odečíst takřka desetimetrovou předsíň a třímetrovou komoru. Pak se dostáváme na necelých padesát metrů čtverečních. Případný zájemce si musí připravit devět milionů korun. Není divu, že jich moc není.
„Zájemci o nový byt by si měli dát velký pozor na to, co kupují. Ani na první pohled výhodná sleva či jiná časově omezená finanční pobídka totiž nemusí přebít nevýhody neprodejného bytu. Ty se navíc mohou projevit až později po nastěhování, kdy už s tím nepůjde nic dělat. Ležák není ležákem jen tak,“ varuje Korec, podle nějž je prvním varovným signálem právě to, že nabízený byt nikdo dlouho nechce.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...