Přeskočit na hlavní obsah

ČNB nahrála bankám nejvíc hypotečních klientů za letošní rok, další regulace zájem srazí


Hypoteční trh zažil v září svůj očekávaný vrchol, pro hypotéku si do banky přišlo nejvíce klientů od loňského prosince. A to i přes to, že průměrná úroková sazba podle ukazatele Fincentrum Hypoindex vzrostla na 2,57 procenta. Může za to Česká národní banka (ČNB), která od října výrazně zpřísnila pravidla pro poskytování hypoték. Zájemci o tento typ financování nemovitosti se proto snažili na poslední chvíli využít pro ně výhodnějších podmínek.
Od října se dá podle developera Evžena Korce z Ekospolu očekávat výraznější ochlazení hypotečního trhu. Komerční banky odhadují, že kvůli zpřísněným pravidlům pro posuzování žadatelů vyžádaných ČNB na hypotéku nově nedosáhne až pětina lidí. "Centrální bankéři tak tímto nesystémovým krokem výrazně omezí dostupnost vlastního bydlení a odstřihnou od něj drtivou část střední třídy. Ta na nový byt nedosáhne hlavně ve větších městech a bude se muset spokojit s nájemním bydlením. I to však v posledních měsících výrazně zdražuje, takže za bydlení příliš neušetří," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Hlavní argument centrální banky, proč pravidla opět zpřísnila, je boj proti podle Korce neexistující cenové bublině. "Ceny nových bytů opravdu velmi rychle rostou, ale centrální bankéři se pletou v příčině. Tou není ani tak moc převis poptávky nad nabídkou, byť na trhu existuje už minimálně od loňského roku. Zásadním důvodem současného růstu cen je zablokovaný stavební proces, nepovolování nových staveb a také výrazný růst cen stavebních prací. Vždyť jen v Praze se letos prodalo jedenapůlkrát více nových bytů, než kolik se jich začalo stavět. Tento dlouhodobě neudržitelný stav přitom v hlavním městě panuje už několik let. To však přísnější regulace hypoték nevyřeší, pouze omezí dostupnost bydlení pro podstatnou část lidí. Ceny nemovitostí to neovlivní," tvrdí Korec.
V klidu nemohou zůstat ani ty domácnosti, které už si nemovitost na hypotéku pořídily. Nová přísnější pravidla by totiž měla platit také při refinancování hypotečního úvěru, pokud zároveň dojde k navýšení hodnoty jistiny refinancovaného hypotečního úvěru. "Problémy tak budou mít hlavně tam, kde si hypotéku brali takzvaně na krev a nemají dostatečné příjmy. Každý by si proto měl urychleně spočítat, zda na hypotéku dosáhne i nyní a pokud mu to nevyjde, tak by si měl začít vytvářet dostatečné rezervy. Jinak by mohl na konci aktuálního fixačního období zjistit, že mu banka hypotéku už nedá. Vzhledem k tomu, že loňských rekordně nízkých hypoték využít kde kdo, dá se předpokládat, že podobných problémů nebude málo," upozorňuje developer.
"Mohlo by se pak stát, že se bankám budou hromadit nemovitosti zabavené kvůli neschopnosti žadatelů o refinancování hypotéky dostát novým pravidlům. Teprve pak by u nás nastala ta pravá realitní krize. Jejím původcem by ale nebyl údajně přehřátý realitní trh, ale centrální bankéři a jejich nekompetentní a zbytečné zásahy do hypotečního trhu," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...