Přeskočit na hlavní obsah

Získat stavební povolení je stále složitější, ČR se ve světovém žebříčku propadla o 29 míst


Proces povolování nových staveb patří v Česku k nejsložitějším na světě, což pravidelně potvrzuje i Světová banka. Situace se nelepší, spíše naopak. V aktuálním vydání žebříčku Doing business 2019 se ČR propadla o 29 míst na ostudnou 156 pozici. Česká republika tak patří mezi čtyřicítku nejhorších zemí na světě a řadí se na úroveň například Demokratické republiky Kongo.
Pokud jde o rychlost získání stavebního povolení, tak tam jsou na tom české stavební úřady s 246 dny ještě hůře. Ze 190 sledovaných zemí trvá vyřízení celého procesu déle jen ve dvaceti z nich. "Můžeme se sice utěšovat, že tak špatně jako Kambodža, kde investor na povolení čeká dlouhých 652 dnů, na tom ještě nejsme. Ale například súdánští stavební úředníci jsou o šest dnů rychlejší než jejich kolegové v Česku, stejný čas jako u nás pak povolování zabere v Uzbekistánu. Nejsem si jistý, zda zrovna tohle jsou státy, se kterými bychom se měli poměřovat. Pojďme si spíš vzít příklad z Koreje, kde se všechno stihne už za 27,5 dne," komentuje aktuální data Světové banky generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

O něco tristnější je statistika ukazující, kolik procedur (oficiálních komunikací se třetí stranou, například státním úřadem) musí stavebník podstoupit. Česku s 21 úkony patří 13. příčka od konce. Je sice lepší než Moldávie (28 procedur) či Tádžikistán (25 procedur), ale premiantovi Rusku se dvěma procedurami se nemůže ani zdaleka rovnat. Navíc u rezidenčních projektů je počet nutných procedur výrazně vyšší. "Nedávno jsme u jednoho konkrétního projektu spočítali, že jen dotčených orgánů jsme pro vyjádření museli oslovit na šest desítek," podotýká Korec a pokračuje:
"Opakovaně upozorňuji na to, že český legislativní Kocourkov vede k tomu, že máme nejsložitější proces povolování nových staveb ze zemí EU a bohužel patříme k nejhorším i v rámci celého světa. A to Světová banka vychází pouze z legislativních dat platných pro povolování skladových prostor. Pokud bychom vzali v potaz pouze větší rezidenční výstavbu, tak se obávám, že bychom se propadli ještě o něco níže. Na trhu jsou totiž i takové projekty, které se povolují už více než deset let a stále nejsou schválené," doplňuje developer.
Na komplikovanost povolovacího procesu přitom podle Korce nedoplácí pouze investoři či drobní stavitelé, kteří si chtějí postavit rodinný domek či jinou menší stavbu, ale úplně všichni. "Vede to totiž k tomu, že vázne budování potřebné infrastruktury. Výrazně chybí například nové byty, proto roste jejich cena a úměrně tomu i nájemné. Nestaví se dostatek dálnic a rychlostních silnic, takže musíme stále jezdit po nebezpečných a nevyhovujících komunikacích, o chybějících obchvatech dopravou nejdotčenějších měst ani nemluvě,"upozorňuje Korec.
Aktuální data Světové banky, které však nic zásadně nového nepřinesla a jsou už několik let podobně alarmující, by měla podle Korce přimět odpovědné politiky k tomu, aby urychleně zásadně zjednodušili povolovací proces. "Bez toho se do společnosti vyspělých zemí nikdy nedostaneme a budeme se pořád potácet na chvostu daleko i za spoustou států považovaných za rozvojové," apeluje developer.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...