Přeskočit na hlavní obsah

Získat stavební povolení je stále složitější, ČR se ve světovém žebříčku propadla o 29 míst


Proces povolování nových staveb patří v Česku k nejsložitějším na světě, což pravidelně potvrzuje i Světová banka. Situace se nelepší, spíše naopak. V aktuálním vydání žebříčku Doing business 2019 se ČR propadla o 29 míst na ostudnou 156 pozici. Česká republika tak patří mezi čtyřicítku nejhorších zemí na světě a řadí se na úroveň například Demokratické republiky Kongo.
Pokud jde o rychlost získání stavebního povolení, tak tam jsou na tom české stavební úřady s 246 dny ještě hůře. Ze 190 sledovaných zemí trvá vyřízení celého procesu déle jen ve dvaceti z nich. "Můžeme se sice utěšovat, že tak špatně jako Kambodža, kde investor na povolení čeká dlouhých 652 dnů, na tom ještě nejsme. Ale například súdánští stavební úředníci jsou o šest dnů rychlejší než jejich kolegové v Česku, stejný čas jako u nás pak povolování zabere v Uzbekistánu. Nejsem si jistý, zda zrovna tohle jsou státy, se kterými bychom se měli poměřovat. Pojďme si spíš vzít příklad z Koreje, kde se všechno stihne už za 27,5 dne," komentuje aktuální data Světové banky generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

O něco tristnější je statistika ukazující, kolik procedur (oficiálních komunikací se třetí stranou, například státním úřadem) musí stavebník podstoupit. Česku s 21 úkony patří 13. příčka od konce. Je sice lepší než Moldávie (28 procedur) či Tádžikistán (25 procedur), ale premiantovi Rusku se dvěma procedurami se nemůže ani zdaleka rovnat. Navíc u rezidenčních projektů je počet nutných procedur výrazně vyšší. "Nedávno jsme u jednoho konkrétního projektu spočítali, že jen dotčených orgánů jsme pro vyjádření museli oslovit na šest desítek," podotýká Korec a pokračuje:
"Opakovaně upozorňuji na to, že český legislativní Kocourkov vede k tomu, že máme nejsložitější proces povolování nových staveb ze zemí EU a bohužel patříme k nejhorším i v rámci celého světa. A to Světová banka vychází pouze z legislativních dat platných pro povolování skladových prostor. Pokud bychom vzali v potaz pouze větší rezidenční výstavbu, tak se obávám, že bychom se propadli ještě o něco níže. Na trhu jsou totiž i takové projekty, které se povolují už více než deset let a stále nejsou schválené," doplňuje developer.
Na komplikovanost povolovacího procesu přitom podle Korce nedoplácí pouze investoři či drobní stavitelé, kteří si chtějí postavit rodinný domek či jinou menší stavbu, ale úplně všichni. "Vede to totiž k tomu, že vázne budování potřebné infrastruktury. Výrazně chybí například nové byty, proto roste jejich cena a úměrně tomu i nájemné. Nestaví se dostatek dálnic a rychlostních silnic, takže musíme stále jezdit po nebezpečných a nevyhovujících komunikacích, o chybějících obchvatech dopravou nejdotčenějších měst ani nemluvě,"upozorňuje Korec.
Aktuální data Světové banky, které však nic zásadně nového nepřinesla a jsou už několik let podobně alarmující, by měla podle Korce přimět odpovědné politiky k tomu, aby urychleně zásadně zjednodušili povolovací proces. "Bez toho se do společnosti vyspělých zemí nikdy nedostaneme a budeme se pořád potácet na chvostu daleko i za spoustou států považovaných za rozvojové," apeluje developer.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...