Přeskočit na hlavní obsah

Developeři loni v Praze prodali jen 4530 nových bytů, což je nejméně za šest let


Prodeje nových bytů v Praze loni meziročně klesly o 16 procent, developeři během dvanácti měsíců prodali jen 4530 bytů. Je to nejhorší výsledek od roku 2012, kdy se prodalo 4014 nových bytů. Poprvé po šesti letech klesl počet prodaných nových bytů pod pětitisícovou hranici. Zlepšení nepřineslo ani poslední loňské čtvrtletí, kdy majitele změnilo 1043 bytů, což bylo obdobné jako o čtvrtletí dříve. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol, která monitoruje trh s novými byty v Praze už více než 12 let.

„Nemovitostní trh výrazně ovlivňují negativní faktory v podobě nedostatečné nabídky a horší dostupnosti hypoték. Zablokovaný stavební proces vede k tomu, že se každý měsíc začínají v hlavním městě stavět pouze řádově desítky nových bytů. To se zákonitě promítá do ceníků developerů, které jsou stále velmi prořídlé. Významný vliv na prodeje nemovitostí měla loni také Česká národní banka (ČNB), která nekoncepčními nařízeními zásadně omezila dostupnost hypoték a tím i vlastního bydlení pro široké spektrum zájemců včetně představitelů střední třídy. Tyto negativní vlivy převážily nad pokračujícím růstem celé ekonomiky, zvyšujícími se platy i takřka nulovou nezaměstnaností,“ komentuje prodejní statistiky i jejich další vývoj generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
„Hlavní město začíná narážet na své limity, bydlení je totiž nedostupné i pro lidi s vyšším pražským platem. Ti se tak častěji než v minulých letech stěhují do okolních obcí a za prací do Prahy pak každodenně dojíždějí. Tím zatěžují už tak nedostačující infrastrukturu a způsobují nekonečné zácpy na příjezdových cestách i nedostatek parkovacích míst v okrajovějších lokalitách Prahy,“ doplňuje Korec.

Dostupných bytů opět ubylo


Tristní pohled zůstává také při pohledu do ceníků developerů, kde dostupných bytů opět o něco ubylo. Zájemci o vlastní nemovitost mohli na konci loňského roku vybírat jen z 3148 dostupných bytů. „Tento stav vede k tomu, že se na nové byty stále tvoří pořadníky a na každý nabídnutý máme hned několik zájemců. Lepší volbu má jen ten, kdo přijde nejdříve po zařazení nových bytů do nabídky. Ani to však často nestačí, protože developeři spoustu bytů udají už v rámci přednostní nabídky pro věrné klienty a na ostatní zájemce tak často zbyde už jen notně prořídlý veřejný ceník,“ přibližuje současnou praxi Korec a upozorňuje, že na lepší časy se ještě dlouho blýskat nebude.
„Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se během prvních jedenácti měsíců loňského roku začalo v Praze v bytových domech stavět jen 2194 bytů, což je zkreslené jedním velkým projektem v Modřanech, který se ani celý stavět nezačal. Reálné číslo nové výstavby se tak pohybuje kolem 1650 zahájených bytů. To je extrémně málo, hlavní město by potřebovalo kolem deseti tisíc nových bytů ročně. Už jen kvůli tomu, že se každoročně rozroste o mnoho tisíc lidí. Jen za první pololetí loňského roku se počet Pražanů podle ČSÚ zvýšil o 6619, přičemž 5584 se přistěhovalo odjinud. Bez dostatečného počtu nových bytů však Praha nedokáže tyto nové obyvatele absorbovat, jejich příliv zpomalí a hlavní město začne stagnovat, až se postupně jeho rozvoj zcela zastaví,“ varuje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...