Přeskočit na hlavní obsah

Developeři loni v Praze prodali jen 4530 nových bytů, což je nejméně za šest let


Prodeje nových bytů v Praze loni meziročně klesly o 16 procent, developeři během dvanácti měsíců prodali jen 4530 bytů. Je to nejhorší výsledek od roku 2012, kdy se prodalo 4014 nových bytů. Poprvé po šesti letech klesl počet prodaných nových bytů pod pětitisícovou hranici. Zlepšení nepřineslo ani poslední loňské čtvrtletí, kdy majitele změnilo 1043 bytů, což bylo obdobné jako o čtvrtletí dříve. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol, která monitoruje trh s novými byty v Praze už více než 12 let.

„Nemovitostní trh výrazně ovlivňují negativní faktory v podobě nedostatečné nabídky a horší dostupnosti hypoték. Zablokovaný stavební proces vede k tomu, že se každý měsíc začínají v hlavním městě stavět pouze řádově desítky nových bytů. To se zákonitě promítá do ceníků developerů, které jsou stále velmi prořídlé. Významný vliv na prodeje nemovitostí měla loni také Česká národní banka (ČNB), která nekoncepčními nařízeními zásadně omezila dostupnost hypoték a tím i vlastního bydlení pro široké spektrum zájemců včetně představitelů střední třídy. Tyto negativní vlivy převážily nad pokračujícím růstem celé ekonomiky, zvyšujícími se platy i takřka nulovou nezaměstnaností,“ komentuje prodejní statistiky i jejich další vývoj generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
„Hlavní město začíná narážet na své limity, bydlení je totiž nedostupné i pro lidi s vyšším pražským platem. Ti se tak častěji než v minulých letech stěhují do okolních obcí a za prací do Prahy pak každodenně dojíždějí. Tím zatěžují už tak nedostačující infrastrukturu a způsobují nekonečné zácpy na příjezdových cestách i nedostatek parkovacích míst v okrajovějších lokalitách Prahy,“ doplňuje Korec.

Dostupných bytů opět ubylo


Tristní pohled zůstává také při pohledu do ceníků developerů, kde dostupných bytů opět o něco ubylo. Zájemci o vlastní nemovitost mohli na konci loňského roku vybírat jen z 3148 dostupných bytů. „Tento stav vede k tomu, že se na nové byty stále tvoří pořadníky a na každý nabídnutý máme hned několik zájemců. Lepší volbu má jen ten, kdo přijde nejdříve po zařazení nových bytů do nabídky. Ani to však často nestačí, protože developeři spoustu bytů udají už v rámci přednostní nabídky pro věrné klienty a na ostatní zájemce tak často zbyde už jen notně prořídlý veřejný ceník,“ přibližuje současnou praxi Korec a upozorňuje, že na lepší časy se ještě dlouho blýskat nebude.
„Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se během prvních jedenácti měsíců loňského roku začalo v Praze v bytových domech stavět jen 2194 bytů, což je zkreslené jedním velkým projektem v Modřanech, který se ani celý stavět nezačal. Reálné číslo nové výstavby se tak pohybuje kolem 1650 zahájených bytů. To je extrémně málo, hlavní město by potřebovalo kolem deseti tisíc nových bytů ročně. Už jen kvůli tomu, že se každoročně rozroste o mnoho tisíc lidí. Jen za první pololetí loňského roku se počet Pražanů podle ČSÚ zvýšil o 6619, přičemž 5584 se přistěhovalo odjinud. Bez dostatečného počtu nových bytů však Praha nedokáže tyto nové obyvatele absorbovat, jejich příliv zpomalí a hlavní město začne stagnovat, až se postupně jeho rozvoj zcela zastaví,“ varuje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...