Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví má za sebou úspěšný rok, bytová výstavba však stále pokulhává za poptávkou


České stavebnictví má za sebou úspěšný rok. Stavební produkce loni podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla 8,4 procenta. Na tomto růstu se podílelo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Velké stavební firmy loni uzavřely více než 63 tisíc zakázek s celkovou hodnotou 235,9 miliardy korun, což bylo o 16,4 procenta více než o rok dříve. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky vzrostla o 13 procent na 3,7 milionu korun. Naopak počet vydaných stavebních povolení klesl o 3,6 procenta.

Loni se začalo stavět také více bytů, v celé republice začaly firmy stavět 33 121 nových bytů (tedy o 5,1 procenta více než o rok dříve). V tom jsou však zahrnuty i rekonstrukce stávajících budov, kde by mělo vzniknout přes 5,5 tisíce bytů. Také v Praze tento ukazatel o něco vzrostl, když se začalo stavět 4218 bytů, přičemž v novostavbách jich bylo 3553. Pokud jde o bytové domy, tak zde začalo vznikat 2687 nových bytů. To je sice o rovných 200 víc než v roce 2017, přesto ani tento nepatrný nárůst současnou krizi na realitním trhu příliš neovlivní.
Pořád je to totiž výrazně méně, než kolik nových bytů v rezidenčních projektech se ročně prodá. Loni developeři prodali celkem 4530 nových bytů. Přestože jde o nejhorší číslo za posledních šest let, i tak to vedlo k prohloubení deficitu dostupných bytů. Ten se jen za loňský rok navýšil o více než 1800 bytů. To je rozdíl mezi reálnými prodeji a zahájenou výstavbou.
Zajímavé je také porovnání mezi kraji. Praha loni definitivně ztratila první pozici v bytové výstavbě, když ji v čele tohoto žebříčku vystřídal Středočeský kraj. Tam se nově začalo stavět 5465 nových bytů, což je takřka o dva tisíce více než v hlavním městě. "Potvrzuje se tak to, že lidé z Prahy utíkají bydlet do okolních obcí, které kvůli neschopnosti hlavního města vyřešit problém s nedostupným bydlením zažívají nezdravý enormní růst. S velkým přílivem uprchlíků z Prahy se Středočeský kraj bude muset vyrovnávat i v příštích letech, protože se nezdá, že by se problém se zaseknutou bytovou výstavbou podařilo magistrátu v dohledné době vyřešit," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a nabízí jednoduchý recept k vyřešení situace:
"Urychleně odblokovat výstavbu na rozvojových územích a připravit nové plochy pro bydlení. Zároveň dát pokyn stavebním úřadům, aby žádosti investorů posuzovaly výrazně rychleji. To se týká i městských firem, které se často ke stavebním záměrům vyjadřují. Není možné, aby to jedné společnosti trvalo tři měsíce a jiná se nevyjádřila ani po roce. Dokud bude vedení města, které nominuje lidi do vedení těchto firem, tyto průtahy tolerovat, tak jakékoliv sliby o vyřešení bytové krize budou pouhými bezobsažnými proklamacemi," zdůrazňuje Korec.

Komentáře

  1. Obávám se, že to byl poslední úspěšný rok. Teď je všechno tak nějak na hlavu postavené. Nedají se sehnat materiál ani služby. Já teď už měsíc sháním někoho na servis šroubových kompresorů k nám do firmy. Vypadá to, že budu muset vzít firmu, která pojede přes půl republiky. :/

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...