Přeskočit na hlavní obsah

Hlavní město se loni rozrostlo o víc než 14 tisíc lidí, většina nových Pražanů se přistěhovala


Zájem o bydlení v českém hlavním městě ani přes růst cen bytů nepolevuje. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se loni Praha rozrostla o 14 119 lidí, z toho 11 076 se přistěhovalo z jiných regionů. Prahu v tomto ukazateli předstihl pouze Středočeský kraj, což je ostatně pro současnou situaci na realitním trhu typické. Pražská bytová krize se totiž prohlubuje.

Developeři loni prodali takřka o deset tisíc nových bytů méně, než o kolik se zvětšil počet obyvatel Prahy. Podobný stav, kdy nabídka absolutně neodpovídá vysoké poptávce bohužel trvá už několik let. Nic s tím nezměnil ani boom celé ekonomiky, který po delším růstu nyní začíná opět zpomalovat. Spíše naopak. Lidé stále více mířili do hlavního města za lepší prací a hlavně vyšším platem. Reálná čísla však budou o řád vyšší, protože mnoho takovýchto lidí v Praze pracuje a bydlí, ale trvalý pobyt mají stále hlášený jinde. Do statistik ČSÚ se tak nedostanou.
"Co však statistiky ukáží zcela přesně, je nová migrační vlna směrem z Prahy do okolních obcí. Lidé opouští hlavní město kvůli nemožnosti sehnat adekvátní a cenově dostupné bydlení. Pořizují si proto nemovitosti ve středočeských městech a obcích a do Prahy každodenně dojíždí za prací. Dokládá to nejen houstnoucí doprava na příjezdových cestách či přeplněné spoje veřejné dopravy, ale i data o pohybu obyvatel. Nejvíce nových obyvatel si loni připsal právě Středočeský kraj, který se rozrostl o 16 537 lidí. Drtivá většina z toho (15 448 lidí) se do kraje přistěhovala," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Největší zájem byl o okresy Praha – východ (přírůstek 4742 lidí, z toho 4030 přistěhováním) a Praha – západ (přírůstek 3094 lidí, z toho 2476 přistěhováním), tedy nejbližší okolí hlavního města.
"Je proto jen dobře, že současné vedení Prahy začalo tuto katastrofální situaci řešit. Doufám, že po vyhodnocení rychlosti práce stavebních úřadů budou následovat další konkrétní kroky. Například personální i technické posílení nejpomalejších úřadů a jejich metodické vedení či odblokování stavebních uzávěr na rozvojových pozemcích. Praha to dluží nejen okolním obcím, ale hlavně samotným Pražanům," dodává developer Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...