Přeskočit na hlavní obsah

Stát „podpoří“ podnikatele a aktivní zaměstnance zvýšením odvodů o desítky miliard korun, kritizuje developer


Systém českého zdravotnictví je velmi neefektivní a dlouhodobě se v něm utápí obrovské množství peněz, tvrdí pražský developer Evžen Korec z Ekospolu a dodává, že to se i přes občasnou snahu některých politiků situaci řešit, za poslední desetiletí příliš nezměnilo. Místo, aby současné vedení ministerstva zdravotnictví podle Korce přišlo s poctivou analýzou, kde všude ze zdravotnictví mizí peníze a které černé díry je nutné ucpat, objevily se zcela jiné úvahy z dílny ministerstva financí. To by se rádo zbavilo jednoho dlouholetého problému v podobě pravidelných sporů ohledně plateb za státní pojištěnce, tedy za děti, důchodce a nezaměstnané.

Jen pro letošní rok rozpočet počítá s tím, že tyto platby ze státního dosáhnou zhruba 73 miliard korun. To je celkem podstatná částka na to, aby z českého zdravotnictví zcela zmizela. Představuje to necelou pětinu výdajů ve zdravotnictví. "Pokud by to stát přestal platit ze svého, musel by hledat jiný zdroj. A kdo se dá nejjednodušeji „podojit“, než aktivní podnikatelé a zaměstnanci. Ministerstvo financí proto prý uvažuje, že by státní platby nahradilo zvýšení zdravotních odvodů zaměstnancům a zaměstnavatelům," rekapituluje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Tyto náklady na práci jsou podle developera už nyní extrémně vysoké, včetně daní spolknou čtyři koruny z každé desetikoruny. Podle analýzy z roku 2017 je zdanění práce v Česku dokonce osmé nejvyšší ze zemí OECD, když dosahuje 43 procent. Český zaměstnanec tak na daních a odvodech zaplatí státu více než například Švéd, Dán či Nor. "Není divu, že enormně rostoucí mzdové náklady považuje většina firem za největší aktuální riziko komplikující jejich podnikání. V současné době prakticky nulové nezaměstnanosti to sice nemusí představovat pro vládu tolik palčivý problém, nicméně s příchodem ekonomického ochlazení či dokonce recese se opět projeví v plné síle. Místo, aby stát tento problém řešil, chce ho ještě prohloubit," varuje developer.
Ministryně financí sice ujišťuje, že podnikatelům i zaměstnancům stát uleví zrušením takzvané superhrubé mzdy, ale tomuto ekonomickému nesmyslu by podle Korce neuvěřili ani žáci 3.B. "Superhrubá mzda uměle navyšuje základ pro výpočet daně z příjmu fyzických osob. Ta je sice 15 procentní, ale faktické zdanění se pohybuje kolem 21 procent. Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že po zrušení superhrubé mzdy zavede 19procentní daň z příjmu. Reálně tak daň z příjmu klesne o dva procentní body. Za celý loňský rok stát na dani z příjmu právnických a fyzických osob vybral 394 miliard korun. Pokud dojde k reálnému snížení daně o dva procentní body, tak daňové inkaso klesne o 37,5 miliardy. To je o dost méně, než kolik stát platí za státní pojištěnce. A to nebereme v potaz, že u vyšších příjmů přesahujících čtyřnásobek průměrné mzdy by měla být podle představ resortu druhá sazba daně dokonce 23 procent. Pak by se rozdíl v daňovém inkasu před zrušením superhrubé mzdy a po něm ještě snížil," vypočítává Korec.
Podle něj není potřeba používat kalkulačku či jiné matematické pomůcky, aby každý pochopil, že fakticky dojde ke zvýšení daňové zátěže prostřednictvím vyšších odvodů v řádu desítek miliard korun. "Tyto peníze se těžko objeví někde ze vzduchoprázdna. Pokud z jedné kapsy peníze přestanu dávat, musím je vzít jinde. Tou kapsou budou výplatní pásky zaměstnanců a výdělky jejich zaměstnavatelů. A žádné mediální tanečky kolem superhrubé mzdy na tom nic nezmění," tvrdí šéf Ekospolu.
Aktivním lidem chce podle něj vláda hodit na krk starost o mandatorní výdaje za desítky miliard korun. "Ty navíc rok od roku rostou a dá se očekávat jejich výrazné zvyšování i v budoucnu. Stát totiž za svého pojištěnce neodvádí ani polovinu minimální zálohy na zdravotní pojištění pro živnostníky. Zdravotní pojišťovny přitom dlouhodobě tlačí na to, aby se tento nepoměr vymazal a stát své platby dorovnal aspoň na tuto úroveň. Pokud by zdravotní pojištění za nepracující odváděli aktivní zaměstnanci a zaměstnavatelé, tak by stát neměl takový problém výzvy pojišťoven vyslyšet. Z cizího totiž krev neteče, se říká," doplňuje Korec.
Tak je potřeba to číst. "U levicové vlády podporované komunisty mě podobné úvahy nepřekvapují. Jak to však souvisí s nyní deklarovanou snahou dominantního vládního hnutí ANO pomoci živnostníkům a podnikatelům, opravdu netuším," uzavírá pražský developer.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...