Přeskočit na hlavní obsah

Investoři kupované byty dále pronajímají, prázdné by jim nevydělávaly


Nechávají je prázdné nebo slouží k bydlení? Otázka, která je v poslední době stále více diskutovaná. Spor ohledně údajně prázdných bytů dokonce před pár dny rozhádal i do té doby svorné vedení pražského magistrátu. Základní premisa sporu – tedy že investoři do nemovitostí nechávají své byty prázdné – je přitom lichá. Drtivá většina lidí, kteří si nový byt kupují na investici, ho hodlá pronajímat. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ekospol mezi čtyřmi stovkami klientů, kterým v poslední době předala nový byt.

„Při podpisu kupních smluv se klientů mimo jiné ptáme na plánované využití bytu. V podstatě každý, kdo ho kupuje jako investici, tvrdí, že ho bude pronajímat. Týká se to i rodičů, kteří pořizují byt vlastním dětem. Dokud nevyrostou, bude v bytě bydlet nájemník,“ říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a dodává, že ponechat byt prázdný se nemusí vyplatit.
„Mnoho lidí si neuvědomuje, že také provoz prázdného nevyužívaného bytu stojí nějaké peníze. Místnosti se musí alespoň minimálně vytápět, někdo by měl pravidelně větrat. Navíc majitel musí odvádět poměrnou část za spotřebu elektrické energie a vody ve společných prostorách, ani neobsazený byt ho ve většině případů nezprostí povinnosti hradit další poplatky, například za výtah v domě či do fondu oprav. Pokud byt nepronajímá, musí tyto náklady hradit ze své kapsy. Ročně to přitom mohou být i desítky tisíc korun,“ upozorňuje Korec.
Ekonomický vývoj v posledních letech a neúměrně dlouhé udržování úrokových sazeb na nule vede k tomu, že podíl investorů pomalu roste. Zatímco dříve se takto prodávala zhruba pětina bytů, postupně tento podíl vzrostl až na 40 procent. „Poslední nekoncepční zásahy České národní banky (ČNB) do hypotečního trhu, které odstřihly prakticky celou střední třídu od vlastního bydlení, pak nejspíš povedou k tomu, že podíl bytů kupovaných na investici ještě poroste. Investory bude i nadále lákat hlavně solidní a bezpečný (v porovnání s jinými typy investic) výnos kolem pěti procent ročně. Naopak mnoho lidí, kteří by si byt pořídili pro vlastní bydlení, po nedávném opakovaném zpřísnění podmínek pro hypotéky vynuceném ČNB na splnění tohoto snu nedosáhne. Centrální bankéři tak paradoxně nahráli právě investorům s dostatkem vlastních peněz, kterým navíc zajistili dostatek potenciálních nájemců z řad těch, kteří s žádostí o hypoteční úvěr nyní nepochodí,“ tvrdí Korec.
Lidí hledajících nájemní bydlení bude i v budoucnu přibývat. Banky odhadují, že na hypotéku už nedosáhne více než pětina lidí, kteří by ji dříve dostali. Tito lidé tak jsou odsouzeni k nájemnímu bydlení, což jeho atraktivitu pro investory ještě zvýší. Růst cen bytů se už proto začal promítat také do nájmů, které se také vydaly směrem vzhůru. „Takovéto situace každý rozumný vlastník bytu využije k tomu, aby si našel solidního a nejlépe dlouhodobého nájemníka. Současný nedostatek bytů na trhu majitelům nemovitostí nahrává v tom, že si mohou vybírat mezi desítkami zájemců. Nechat byt nevyužitý proto nedává žádný smysl,“ uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...