Přeskočit na hlavní obsah

Novela stavebního zákona může rozhýbat nový rozvoj, připomínky povedou k prodloužení agonie, tvrdí developer


Vysoké ceny bytů, nedokončená klíčová dopravní infrastruktura, chybějící stavby veřejné vybavenosti. To jsou jen některé z nejvážnějších důsledků současného zablokovaného procesu povolování nových staveb. Pomoci by měla novela stavebního zákona připravená ministerstvem pro místní rozvoj, která zavádí hned několik revolučních novinek v čele s takzvanou fikcí souhlasu. Legislativní změna též potvrzuje trend omezovat podávání nesmyslných odvolání.

"Mnohé organizace a spolky veřejně se prohlašující za ochránce přírody jsou bytostně závislé na napadání stavebních záměrů. Čím větší a známější stavba, tím lépe. Stejně jako v jiných případech, i zde jde v prvé řadě o peníze. Kromě vysávání státních i nadnárodních dotací jsou totiž tito samozvaní ochránci čehokoliv závislí na příspěvcích dobrovolných dárců. A jak se může malé sdružení pár kamarádů ze zapadlé obce lépe zviditelnit, než napadnout například modernizaci dálnice D1? On už se nějaký důvod vždycky najde, třeba neúplně otisknuté razítko na některém z desítek vyjádření. Účel – ukázat se potenciálním dárcům – splní cokoliv," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a dodává, že existují dokonce i profesionální vyděrači, kteří se proti stavebnímu záměru odvolají jen proto, aby vzápětí mohli investora vydírat a chtít po něm „dobrovolný“ příspěvek na činnost.
"Na základě vlastní zkušenosti podobné firmy rozdělujeme na počítačové a finanční. Zatímco prvním stačí nakoupit nejnovější modely počítačů do kanceláře, ty druhé si rovnou řeknou o peníze. Vyhrožují pak tím, že stavební záměr budou blokovat až do nekonečna," dodává Korec.

Představení novely stavebního zákona proto podle developera u těchto takzvaných aktivistů spustilo hlasitější alarm, než kdyby chtěl někdo vést dálnici samotným srdcem Boubínského pralesa. "Teď totiž není ohrožená ´jen´ příroda, ale legislativní změna přímo zasahuje byznys model těchto sdružení. Není proto divu, že ministerstvo pro místní rozvoj dle svých slov přijalo k novele 1641 připomínek. Mnohé se týkaly právě toho, kdo se ke stavebním záměrům bude moci v budoucnu i nadále vyjadřovat. Zároveň s tím spustili odpůrci nové výstavby také výrazný mediální humbuk," říká Korec z Ekospolu.
Paradoxní podle Korce je, že drtivá většina takto napadaných staveb nakonec stejně vznikne, jen výrazně později. "V mezidobí však vznikají nevratné škody. Ať už jsou to dražší nemovitosti, rostoucí výdaje veřejných rozpočtů za nekonečné spory či dokonce vážné nehody na nevyhovujících silnicích zbytečně dále přetěžovaných kvůli chybějící dopravní infrastruktuře," upozorňuje pražský developer.
Ministerstvo by proto podle šéfa Ekospolu nemělo těmto kritikům ustupovat, byť by byli sebehlasitější. "Nová výstavba totiž není pouze v zájmu soukromých investorů a stavebních firem, ale celé společnosti. Blokování nové výstavby se sice týká i soukromníků, ale ještě ve větší míře státu. Veřejný sektor je totiž dlouhodobě největším stavebním investorem. Na chybějící dálnice, obchvaty měst a koneckonců i na nedostatek nových bytů tak v konečném důsledku doplácejí úplně všichni," zdůrazňuje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...