Přeskočit na hlavní obsah

Nových bytů je v Praze nedostatek, přesto jsou na trhu některé i déle než pět let


Zaseknuté povolování nových staveb a nedostatek volných pozemků může za to, že je na trhu stále extrémně málo dostupných nových bytů. Zatímco ještě před čtyřmi lety si zájemci o nové bydlení mohli vybírat z takřka šesti tisícovek bytů, nyní jich v cenících developerů zbývá zhruba polovina. I v této situaci se však najdou byty, o které není dlouhodobě žádný zájem. Rekordmanem mezi takzvanými ležáky je rezidenční projekt v Praze 7, kde zůstává několik neudaných bytů dokonce i pět let po dokončení stavby.
Poptávka po novém bydlení v Praze i přes menší pokles způsobený výrazným omezením dostupnosti hypoték kvůli drastickým zásahům ČNB zůstává stále vysoká a i nyní převyšuje nabídku. Byty mizí během krátké chvíle od zahájení prodeje a dlouho před dokončením stavby. Přesto stále zůstávají na trhu desítky neprodejných bytů, takzvaných ležáků. Jde o takové byty, které se developerovi nedaří udat ani dlouhé měsíce po kolaudaci. V polovině letošního roku jich Ekospol, který tuto statistiku dlouhodobě vyhodnocuje, evidoval 153.
Nejvíce neprodejných nových bytů bylo v projektech na území Prahy 5 (57 ležáků). S odstupem následovaly Prahy 10 (23 ležáků) a Praha 3 (20 ležáků).

Situace na trhu je stále stejná už několik kvartálů. Poptávka výrazně převyšuje nabídku, developeři nestačí doplňovat ceníky. Většina projektů se vyprodá velmi rychle, v podstatě během pár měsíců po zahájení prodeje. Nabízet proto v takové situaci byty dlouhé měsíce a v některých případech dokonce roky po dokončení stavby, je přinejmenším zvláštní,“ říká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR Ekospolu.
Podle něj by si měli kupující na podobné nechtěné byty dát velký pozor. „Není samo sebou, že jsou v nabídce tak dlouho. Ukazuje to na zásadní pochybení developera, ať už při projektování, výstavbě či tvorbě ceny. Právě vysoká cena je často hlavním důvodem, proč o tyto ležáky není valný zájem,“ tvrdí developer Korec a statistiky mu dávají za pravdu.
Zatímco průměrná cena nového bytu dostupného v cenících developerů v polovině letošního roku činila 6,43 milionu korun, průměrný ležák vyšel na 10,36 milionu korun. „Není proto divu, že o tyto předražené byty není zájem. Cena totiž stále zůstává klíčovým faktorem při rozhodování drtivé většiny klientů,“ podotýká Korec.
Ležák se od žádaných bytů liší také svou rozlohou. Zatímco průměrná plocha prodaného bytu letos v prvním čtvrtletí dosahovala 65,7 metru čtverečního, ležáky jsou výrazně větší. Jejich průměrná rozloha činí 111,5 metru čtverečního. I to tak potvrzuje trvající trend, že nejžádanější byty jsou ty menší.
„Zájemce o bydlení si i nyní musí dát velký pozor a pečlivě každou nabídku posuzovat. Právě doba, po kterou je nový byt v nabídce, je dobrým vodítkem. Pokud ho developer nemůže prodat velmi dlouho, je něco špatně. Od takového bytu bych dal ruce rychle pryč. Nevýhody předraženého ležáku se totiž mohou projevit až s odstupem, kdy už s tím nepůjde nic dělat,“ upozorňuje Korec.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž