Přeskočit na hlavní obsah

Nových bytů je v Praze nedostatek, přesto jsou na trhu některé i déle než pět let


Zaseknuté povolování nových staveb a nedostatek volných pozemků může za to, že je na trhu stále extrémně málo dostupných nových bytů. Zatímco ještě před čtyřmi lety si zájemci o nové bydlení mohli vybírat z takřka šesti tisícovek bytů, nyní jich v cenících developerů zbývá zhruba polovina. I v této situaci se však najdou byty, o které není dlouhodobě žádný zájem. Rekordmanem mezi takzvanými ležáky je rezidenční projekt v Praze 7, kde zůstává několik neudaných bytů dokonce i pět let po dokončení stavby.
Poptávka po novém bydlení v Praze i přes menší pokles způsobený výrazným omezením dostupnosti hypoték kvůli drastickým zásahům ČNB zůstává stále vysoká a i nyní převyšuje nabídku. Byty mizí během krátké chvíle od zahájení prodeje a dlouho před dokončením stavby. Přesto stále zůstávají na trhu desítky neprodejných bytů, takzvaných ležáků. Jde o takové byty, které se developerovi nedaří udat ani dlouhé měsíce po kolaudaci. V polovině letošního roku jich Ekospol, který tuto statistiku dlouhodobě vyhodnocuje, evidoval 153.
Nejvíce neprodejných nových bytů bylo v projektech na území Prahy 5 (57 ležáků). S odstupem následovaly Prahy 10 (23 ležáků) a Praha 3 (20 ležáků).

Situace na trhu je stále stejná už několik kvartálů. Poptávka výrazně převyšuje nabídku, developeři nestačí doplňovat ceníky. Většina projektů se vyprodá velmi rychle, v podstatě během pár měsíců po zahájení prodeje. Nabízet proto v takové situaci byty dlouhé měsíce a v některých případech dokonce roky po dokončení stavby, je přinejmenším zvláštní,“ říká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR Ekospolu.
Podle něj by si měli kupující na podobné nechtěné byty dát velký pozor. „Není samo sebou, že jsou v nabídce tak dlouho. Ukazuje to na zásadní pochybení developera, ať už při projektování, výstavbě či tvorbě ceny. Právě vysoká cena je často hlavním důvodem, proč o tyto ležáky není valný zájem,“ tvrdí developer Korec a statistiky mu dávají za pravdu.
Zatímco průměrná cena nového bytu dostupného v cenících developerů v polovině letošního roku činila 6,43 milionu korun, průměrný ležák vyšel na 10,36 milionu korun. „Není proto divu, že o tyto předražené byty není zájem. Cena totiž stále zůstává klíčovým faktorem při rozhodování drtivé většiny klientů,“ podotýká Korec.
Ležák se od žádaných bytů liší také svou rozlohou. Zatímco průměrná plocha prodaného bytu letos v prvním čtvrtletí dosahovala 65,7 metru čtverečního, ležáky jsou výrazně větší. Jejich průměrná rozloha činí 111,5 metru čtverečního. I to tak potvrzuje trvající trend, že nejžádanější byty jsou ty menší.
„Zájemce o bydlení si i nyní musí dát velký pozor a pečlivě každou nabídku posuzovat. Právě doba, po kterou je nový byt v nabídce, je dobrým vodítkem. Pokud ho developer nemůže prodat velmi dlouho, je něco špatně. Od takového bytu bych dal ruce rychle pryč. Nevýhody předraženého ležáku se totiž mohou projevit až s odstupem, kdy už s tím nepůjde nic dělat,“ upozorňuje Korec.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...