Přeskočit na hlavní obsah

ČNB dělá vše pro to, aby připravila lidi o bydlení. Další hřebíček do rakve chce přiložit její guvernér


Honosná budova v samém srdci Prahy, kde sídlí vedení České národní banky (ČNB), má opravdu velmi silné zdi. "To vede k tomu, že se do ní nedostanou zloději, na druhé straně ale poměrně masivní zabezpečení izoluje také pracovníky tohoto ústavu od běžného života. Jinak si neumím vysvětlit jejich opakované kroky, kterými jen komplikují život většině Čechů. Pominu neúměrně dlouhé umělé oslabování koruny, které nyní kritizuje i spousta ekonomů, a zaměřím se na oblast bydlení. Právě tady se totiž destruktivní zásahy ČNB projevují nejvíce," říá generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Poté, co centrální bankéři skončili s prapodivným makroekonomickým experimentem umělého oslabování české koruny, vrhli se na další oblast. Z vlastní analýzy dospěli před pár lety k tomu, že je český trh s nemovitostmi přehřátý a je nutné ho začít regulovat. "ČNB na realitní trh nemá přímé páky, šla na to proto oklikou. V době, kdy česká ekonomika výrazně rostla, snižovala se nezaměstnanost a platy rostly, rozhodli se centrální bankéři utlumit přirozeně rostoucí poptávku po novém bydlení. Opakovanými zásahy do hypotečního trhu, který spoutali přehnaně přísnými pravidly, toho bohužel dosáhli," doplňuje Korec.
Statistická data z letošního roku  podle Korce dokazují, že se hypoteční trh letos v porovnání s loňským rokem propadl o celou třetinu. "To znamená, že za prvních deset měsíců letošního roku získalo hypotéku o 21 267 zájemců méně než loni. Fakticky tak více než 21 tisíc domácností připravili centrální bankéři o vlastní bydlení. Lidé, kteří by dříve spláceli hypotéku s vidinou, že jim po jejím splacení zůstane hodnotná nemovitost, musí nyní stejné peníze platit cizímu majiteli za nájem. Regulace hypoték tak způsobily jediné: výrazné zhoršení dostupnosti bydlení," zdůrazňuje šéf Ekospolu.
Centrálním bankéřům však podle Korce tyto negativní dopady, zdá se, nevadí a chtějí jít ještě dál. Guvernér ČNB Jiří Rusnok se pustil také do daňové oblasti, když v nejnovějším rozhovoru prohlásil, že současná daň z nemovitostí je příliš nízká a měla by se proto zvýšit. "Aby to trochu zmírnil, tak doplnil, že by se to týkalo jen druhé a každé další nemovitosti. Snaha uklidnit většinu lidí s tím, že vyšší zdanění dopadne pouze na ´zlé spekulanty s byty´ však vychází naprázdno. Právě lidé bez vlastního bydlení by na to totiž doplatili nejvíce," tvrdí pražský developer.
"Představa, že tu existuje ohromná skupina majitelů bytů, kteří je drží dlouhodobě prázdné, je zcela lichá. Drtivá většina lidí, kteří vlastní více než jeden byt, ty ostatní pronajímá. Pokud by se jim zvýšila daň za tyto byty, tak by toto zvýšení zcela jistě promítli do nájemného. Vyšší daň, která má zdánlivě mířit na majetnější obyvatele, by tak opět odnesli jen ti s nízkými příjmy. Tedy ty domácnosti, které centrální bankéři svými neospravedlnitelnými zásahy do hypotečního trhu odsoudili k bydlení v nájmu," varuje před dopady navrhovaného zvýšení nemovitostní daně Korec a ČNB vzkazuje, aby se přestala plést do hypotečního i realitního trhu. "Její opakované zásahy totiž celou situaci s nedostupným bydlením jen ještě více komplikují," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...