Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví zásadně zpomalilo, v září se však mimořádně dařilo bytové výstavbě

Růst českého stavebnictví pomalu končí, v září stavební produkce meziročně vzrostla o pouhých 0,2 procenta. Celé třetí čtvrtletí bylo o stejných 0,2 procenta horší, než předchozí druhý kvartál, vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Září bylo mimořádně úspěšné pro bytovou výstavbu, v celém Česku se začalo stavět 3653 bytů, což představuje meziroční nárůst o 45,8 procenta. Úspěšný měsíc má za sebou z tohoto pohledu také hlavní město, kde se podle ČSÚ v září začalo stavět 1168 nových bytů. To je více než čtvrtina celkového letošního počtu.

V bytových domech se na území Prahy začalo v září stavět 1144 bytů. "Na první pohled by se proto mohlo zdát, že vše funguje, jak má. Opak je bohužel pravdou. Stačí se totiž podívat na celková letošní čísla, podle kterých se v hlavním městě v bytových domech začalo stavět pouhých 4098 nových bytů. Pokud připočítáme i rodinné domy, tak máme 4375 zahájených bytů. Mimořádné září je tak bohužel jen anomálií vymykající se z jinak tristní situace. Praha sice díky tomuto měsíci v nové bytové výstavbě takřka smazala náskok Středočeského kraje (4421 zahájených bytů), dříve však bytové výstavbě s přehledem dominovala," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Zásadní potíží Prahy je podle něj zastaralý územní plán, kvůli kterému v podstatě došly volné pozemky vhodné pro bytovou výstavbu. "Nové rezidenční projekty nyní vznikají takřka bez výjimky na takzvaných brownfieldech, jejichž nákladná rekultivace často výrazně prodražuje byty na nich stavěné. Cenově dostupné projekty v okrajovějších lokalitách prakticky vymizely," tvrdí pražský developer a dodává, že obrovský problém má celé české stavebnictví. 
"Tím je neuvěřitelně složitý proces povolování nových staveb, na který před pár dny opět upozornila Světová banka ve své pravidelné ročence Doing Business 2020. Česká republika v ní z pohledu složitosti stavebního procesu klesla o jedno místo na ostudnou 157. příčku za Moldávii a před Honduras. Hůře než v Česku se stavební povolení dá získat už jen v pár zemích, většinou jde o takzvané padlé státy, v nichž státní správa dávno zkolabovala. Z hlediska délky získání stavebního povolení jsme mezi dvacítkou nejhorších zemí, a to Světová banka porovnává pouze zákonné lhůty. Ve skutečnosti bychom na tom byli ještě mnohem hůře," doplňuje Korec.
Radikální zkrácení získávání stavebního povolení je podle Korce tím nejdůležitějším, co by měl nový stavební zákon přinést. "Není přece možné čekat na finální povolení bytového projektu pět a více let. Nová legislativa by proto měla zavést takzvanou fikci souhlasu či jiný mechanizmus k vynucení dodržování zákonných správních lhůt. Bez toho se tristní stav českého povolovacího Kocourkova nezmění a Česko bude i nadále v konkurenci ostatních států světa klesat níže a níže až mezi země, kde o povolení staveb místo úředníků s razítky rozhodují lokální bojovníci s Kalašnikovy," uzavírá šéf Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...