Přeskočit na hlavní obsah

„Truc“ ohňostroj má být věnován zesnulým. Počítají do toho organizátoři i zvířata, která kvůli barbarské zábavě uhynou? ptá se developer Korec


Drama Ladislava Stroupežnického Naši furianti připomíná chování radních Městské části Praha 2. Poté, co hlavní město s ohledem na klid pro volně žijící zvířata letos ustoupilo od uspořádání novoročního ohňostroje a nahradilo ho jedinečným vidomappingem promítaným opakovaně na fasádu Národního muzea, bouchli radní z „dvojky“ furiantsky do stolu: „A přece ohňostroj bude! My sami ho zaštítíme, i když na něj nedáme z obecního ani korunu, abychom si proti sobě nepopudili magistrát.“ Jak směšné! A nehodné lidí, kteří se chtějí považovat za politiky pro 21. století, kritizuje tento zámě pražský developer Evžen Korec z Ekospolu, který je zároveň ředitelem táborské zoologické zahrady.

"Už jen skutečnost, že spolek Ohňostroj pro Prahu dosud vybral na světelnou taškařici jen pár desítek tisíc korun z původně avizovaného milionu, svědčí o tom, že Pražané už nestojí o novoroční kanonády připomínající spíš fatální válečný konflikt než vítání nového roku. I kdyby bylo zapotřebí vybrat na ohňostroj pouhých čtvrt milionu, jak nyní organizátoři avizují, vážím si toho, že lidé žijící v metropoli mentálně vyspěli a dokážou dát jasně najevo své priority. Naprostým nezájmem o finanční sbírku zřetelně ukázali, že zájmy zvířat, především vodního ptactva, stojí nad sobectvím několika jedinců posedlých ohníčky spojenými s neskutečným randálem, který může přivodit úhyn desítkám zvířat žijícím hlavně v okolí Vltavy a Botiče," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
"Nechce se mi věřit, že někdo dopustí, aby se nad Nuselským údolím, zvaným odedávna Jamrtál, rozpoutala kanonáda, kterou údolní rezonance ještě zvukově znásobí. A celé to barbarství se má uskutečnit za podpory zástupců městské části Praha 2, tedy radních, kterým dali obyvatelé své hlasy s důvěrou, že pro ně politici budou dělat na radnici to nejlepší," dodává developer a známý milovník zvířat.
Paradoxní na celé situaci podle Korce je, že organizátoři chtějí svůj „truc“ ohňostroj koncipovat jako vzpomínku na zesnulé. "Takže pokud seženou peníze na uspořádání ohňostroje (nebo ho zaplatí ze svého, jak nyní avizovali), bude mít Praha další primát. Zatímco lidé na celém světě vždycky vítají nový rok v radostném očekávání budoucnosti, Pražané i návštěvníci hlavního města se zapíší do světových dějin tím, že letos budou truchlit. Jak inovativní! Je neuvěřitelné, že něco takového vůbec někoho napadne. Věnovat světelné a hlukové běsnění nad Prahou právě zesnulým a současně tím zabíjet bezbranná zvířata žijící v okolí je nápad z kategorie hloupých. A tenhle punč, páni furianti, je opravdu dost nechutný…," vzkazuje zastáncům ohňostroje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...