Přeskočit na hlavní obsah

Vánoční večírek jako odměna pracovníkům? Pro některé z nich to může být i „za trest“


Blížící se konec roku je vždycky spojen s očekáváním. Zatímco děti se těší na mikulášskou a vánoční nadílku, u zaměstnanců vnímáme spíš očekávání, jestli je zaměstnavatel za celoroční práci nějak mimořádně odmění. A stejně jako pod vánočními stromečky nalézají někteří z nás i tzv. nechtěné dárky, také mnohé firmy přistupují k odměnám na konci roku tak, že z nich pracovníci nejsou zrovna nadšeni.


K vůbec nejhorším firemním odměnám patří různé zážitkové programy – např. projížďka parníkem, kurs keramiky spojený s výrobou vánočního dárku, úniková hra, bowling nebo praktický kulinářský seminář. „Na jednom pracovišti sotva najdete stejné typy lidí. Tím hůř v celém oddělení nebo dokonce ve firmě. Zážitkový program – byť je to třeba velice atraktivní zážitek – může být pro některé zaměstnance doslova utrpením. Zatímco část z nich se třeba i baví a užívá si to, další lidé se nudí a zbytek v duchu počítá, kolik času mohl namísto toho věnovat vlastním zájmům,“ říká Klára Hnátová z personálního sektoru společnosti Ekospol a ZOO Tábor.
Další z nevhodných odměn na konci roku je možnost dát každému zaměstnanci stejný dárek. I v tomto případě platí, že zaměstnavatel se tím zcela jistě nezavděčí každému obdarovanému. Navíc to vzbuzuje vidinu protažených obličejů z dob před více než 30 lety, kdy zaměstnankyně dostávaly k Mezinárodnímu dni žen odborářský dárek. Tím zpravidla nebylo nic jiného než dárkové kazety s levnými mýdly nebo parfémy, jejichž následné užívání v rodině se muselo přetrpět.

Mezi dalšími „nechtěnými odměnami“ pro zaměstnance zmiňuje personalistka i vánoční večírky, jejichž význam zaměstnavatelé až nepochopitelně přeceňují. „Je to podobný případ jako se zážitkovými programy,“ míní Klára Hnátová. Také v tomto případě tam jde mnoho zaměstnanců jen z povinnosti a tomu potom odpovídá i úroveň zábavy.
Lepší než zážitkové programy nebo večírky pro všechny zaměstnance je odměnit jen pár vybraných, a to podle jejich pracovních výkonů v uplynulém roce. V takovém případě má zaměstnavatel velký prostor dát konkrétnímu pracovníkovi typově vhodný dárek – tedy odpovídající jeho zájmům, povaze, rodinným poměrům atd. „K této možnosti odměn sahají obvykle jen malé firmy s několika pracovníky nebo takoví zaměstnavatelé, kteří na konci roku odměňují jen skutečně ty nejlepší z nejlepších,“ vysvětluje personalistka Hnátová ze společnosti Ekospol. V tomto případě bývá zapotřebí jen zhruba desítka dárků, a proto není jejich výběr „na míru“ Pro konkrétního člověka tak složitý.

Pokud už chce zaměstnavatel své nejlepší pracovníky na konci roku odměnit, neudělá chybu, když jim dá finanční odměny. Někomu to sice může připadat fádní, ale jedině tak bude mít firma jistotu, že tím potěší úplně každého, kdo si odměny zaslouží. Jen v takovém případě se dárek nemine účinkem, protože penězi odměnění pracovníci přesně vědí, jak dárek nejlépe využít – a klidně to může být třeba i zážitek s někým z jejich blízkých, večeře v lepší restauraci nebo darované peníze jen připojí k našetřené sumě na něco dražšího, co si chtějí pořídit.
Ekospol a.s. je dlouhodobým lídrem bytové výstavby v České republice. Během 27 let na trhu úspěšně dokončil 55 velkých developerských projektů pro více než 10 000 spokojených zákazníků. Ekospol staví a prodává byty s optimálním poměrem ceny a kvality. Jako jediný z velkých developerů má všechny byty vyprodány dlouho před dokončením. Společnost Ekospol je podle magazínu Construction & Investment Journal řazena mezi 50 největších developerů střední a východní Evropy. Ekospol sponzoruje ZOO Tábor, která se zaměřuje na chov ohrožených druhů zvířat. Ta tak podpoří každý, kdo si u Ekospolu koupí byt. Společnost dlouhodobě patří mezi nejžádanější tuzemské zaměstnavatele. Nabízí nejvyšší platy v oboru stavebnictví a jedny z nejvyšších v rámci celé ČR, což potvrdil i průzkum časopisu Ekonom. Na každou uvolněnou pozici se do výběrového řízení hlásí stovky uchazečů, ročně kolem deseti tisíc lidí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...