Přeskočit na hlavní obsah

Zaveďme nulovou toleranci vůči „zábavní“, tedy nebezpečné pyrotechnice, požaduje developer Korec


Pražský developer Evžen Korec, který zároveň vlastní zoologickou zahradu v Táboře, bojuje proti pyrotechnickým manévrům každoročně pořádaným ve stovkách českých měst a obcí. Požaduje buď plošný zákaz nebo alespoň výrazné omezení. Mezi hlavními argumenty uvádí následující výčet závažných následků, jako například: 
- osmileté dítě na Moravě popálené na hlavě od zábavní pyrotechniky,
- 10letý chlapec popálený v obličeji a na rukách od pyrotechniky, jejíž zbytky sbíral na Nový rok v ulicích Semil,
- 11letá dívka z Karviné, které petarda těžce poranila prsty na ruce a oči rovněž na Nový rok,
- 13leté dítě v Praze, kterému petarda poranila tvář,
- 14letý chlapec ze středních Čech bez ukazováčku utrženého volně prodejnou pyrotechnikou,
- uhynulé a těžce zraněné labutě v Praze, které – vylekané hřmotem dělbuchů na náplavce – nezvládly noční let a narazily do překážky,
-u hynulý kalous ušatý v ZOO Tábor, který se – polekaný petardami – utloukl o stěny voliéry už den před silvestrem,
- uhynulá kočka v útulku pro těžce nemocném psy a kočky, před nímž opilí sousedé z obce na Vyškovsku odpalovali pyrotechniku a vysmáli se prosbám majitelů útulku, aby s tím přestali,
- utržené ruce, případně články prstů a popáleniny amatérů v celé ČR,
- stovky tun odpadu z odpálené pyrotechniky, kterou musí obce na vlastní náklady likvidovat.



"To je jen stručný výčet zveřejněných následků letošních silvestrovských oslav napříč republikou. Nepublikovaných tragédií ale bude nepochybně více – těla mnoha uhynulých zvířata budou lidé postupně nacházet v nejbližších dnech, ale to už nebude možné jednoznačně říci: toto zvíře skonalo v důsledku stresu z nadměrného hluku při silvestrovských radovánkách lidí, tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a zároveň ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.
Z těch méně viditelných neblahých důsledků nekontrolovaného prodeje a používání takzvané zábavné pyrotechniky v ČR uvádí Korec také to, že do ovzduší se po odpálení světlic, rachejtlí, petard a dalších třaskavin dostává značné množství nebezpečných látek. "Konkrétně narůstají koncentrace oxidu uhličitého, oxidů síry a oxidů dusíku (tedy zplodiny hoření) a také těžké kovy, které se používají k barvení světelných efektů. Tyto nebezpečné látky se sice drží v ovzduší jen krátce (doba jejich zvýšené koncentrace závisí na aktuálních klimatických podmínkách v dané lokalitě), ovšem na jejich negativních dopadech na zdraví to nic nemění," vypočítává developer a šéf zoo.

"Opravdu ještě můžeme hovořit o zábavní pyrotechnice? Není už na čase konečně odložit masku pokrytectví a začít používat označení více odpovídající realitě – tedy nebezpečná pyrotechnika? A co víc – přikročit i k restrikcím," ptá se Korec.
Stejně jako legislativa zcela zakazuje používání pyrotechniky v národních parcích v celé ČR (a tamní obyvatelé v důsledku toho nijak nestrádají, ba právě naopak!), měla by se podobná omezení podle Korce zavést v celé republice. "Pokud námi zvolení politici nenajdou dostatek odvahy celoročně úplně zakázat používání veškeré pyrotechniky na veřejnosti (jak to platí například ve Vídni, a to pod pokutou cca 90 tisíc korun), apeluji aspoň na to, aby legislativa trpěla její celoroční odpalování pouze na obcemi vyhrazených místech (v Praze jich platná vyhláška připouští mimo Silvestra a Nový rok jen 13). Nebo ještě lépe – umožnit používání pyrotechniky v celé zemi na obcemi vymezených místech jen pár hodin na přelomu roku. K čemuž ale nutně patří i to, aby policie konečně začala důsledně vynucovat dodržování podobných omezení. Když to tak může fungovat například v Německu, nevidím nejmenší důvod, aby to stejně dobře nešlo také u nás," apeluje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...