Přeskočit na hlavní obsah

Ve středních Čechách se začalo stavět nejvíce rodinných domů, v Praze dominuje výstavba bytových projektů


Statistiky zahájených bytů potvrzují dlouhodobý trend, že lidé mimo hlavní město preferují k bydlení hlavně vlastní rodinné domy. Z 5883 vloni zahájených nových bytů ve Středočeském kraji jich 5179 bylo právě v rodinných domech a jen 663 začaly firmy stavět v rámci bytového domu. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Podobně je to i ve všech ostatních krajích s výjimkou Karlovarského, kde se bytové i rodinné domy na nově zahájené výstavbě podílí takřka stejně (357 zahájených nových bytů v rodinných domech a 336 zahájených nových bytů v bytových domech). Naopak v Praze jednoznačně dominuje výstavba bytových komplexů s 5429 zahájenými novými byty. Jen 355 nových bytů začaly firmy v hlavním městě stavět v rodinném domě.
„Stále zde hraje roli to, že stavba rodinného domu i s pozemkem vyjde v regionech levněji, než pořízení vlastního bytu v hlavním městě. Rozsáhlejší výstavbě ve Středočeském kraji nahrává hlavně přetrvávající nedostatek dostupných bytů na pražském trhu. Za hranice města více míří i lidé, kteří v něm zůstávají zaměstnaní. Kvůli tomu, že v probraných cenících pražských developerů nenalezli pro ně vhodný byt, musí se spokojit s bydlením dále od práce a každodenním dojížděním. Vrací se tak, byť z jiného důvodu, vlna suburbanizace z devadesátých let minulého století, kdy lidé ve velkém utíkali do satelitních městeček v okolí větších aglomerací,“ říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Nejvíce nových bytů, celkem 5882 se loni začalo stavět ve Středočeském kraji. Jen o jediný nový byt méně zahájily firmy v Praze, třetí se 4162 zahájenými byty skončil Jihomoravský kraj. Dvoutisícovou hranici pak překonal už jen jeden kraj – Moravskoslezský (2737 zahájených bytů). Naopak nejmenší bytová výstavba tradičně zůstává na Karlovarsku (694 zahájených bytů) a Ústecku (927 zahájených bytů).

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace