Přeskočit na hlavní obsah

Školky a dětská hřiště nemohou platit obyvatelé nových bytů, fondy pro developery jsou špatné, říká Korec z Ekospolu


Přes šest miliard korun. Minimálně tolik získal loni státní rozpočet jen za nové byty dokončené v hlavním městě. Pokud pouze spočítáme DPH na byt a daň z příjmu developerských firem. A to se ještě držíme hodně při zemi, ve skutečnosti budou finanční přínosy pro stát ještě vyšší. Tyto peníze získané bezpracně jen díky nové rezidenční výstavbě by měla získat obec (v případě Prahy městská část), na jejímž území nové byty vyrostly, aby z nich mohla zaplatit rozšíření infrastruktury. Potom by radnice nemusely vybírat od soukromých firem různé desátky, tvrdí developer Evžen Korec z Ekospolu.

"Po extrému z minulých let, kdy vedení některých radnic blokovalo jakoukoliv novou výstavbu, nyní přichází jiný extrém. Místní samosprávy nutí developery a investory přispívat na veřejně prospěšné stavby, přestože k tomu nemají žádnou zákonnou pravomoc. Naposledy si podobná pravidla schválilo vedení Prahy 10, které požaduje od investorů skoro tisícikorunu za metr čtvereční hrubé podlažní plochy plánovaného projektu. Podobný systém však už dříve přijaly i jiné pražské městské části," otevírá téma generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Podle něj jde fakticky o sektorovou daň, kterou musí odvádět úspěšné firmy z jednoho jediného odvětví. "Proč musí do radniční kasy přispívat jen developeři a ne třeba prodejci pečiva, kadeřnice či stánkaři, kteří na daném území také podnikají? Není to diskriminace? Nehledě na to, že developer tyto vícenáklady zcela logicky promítne do ceny bytu, takže školu, dětské hřiště či přechod pro chodce zaplatí noví majitelé bytů. Přestože tato infrastruktura bude sloužit všem," říká pražský developer.
Mnohem spravedlivější by podle Korce bylo, kdyby rozšíření infrastruktury financoval stát, který má z každého nově postaveného bytu největší příjem. "Dokonce několikanásobně vyšší, než investor. Podle ČSÚ se loni jen v Praze dokončilo 6002 nových bytů, což jen na daních při střízlivých odhadech znamenalo příjem přesahující 6 miliard korun. Rezidenční výstavba v celé ČR pak jen loni vylepšila státní rozpočet o více než 36 miliard korun. Bylo by férové, kdyby se o tyto peníze stát s obcemi podělil tak, aby radnice nemusely chybějící finance tahat od developerů a investorů," doporučuje šéf Ekospolu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace