Přeskočit na hlavní obsah

Je čas zrušit socialistický diktát Bruselu, říká k rekuperaci šéf Ekospolu Korec


Rekuperační jednotky, které požadovalo jen zhruba pět procent majitelů bytů, jsou nyní kvůli nařízení Evropské unie povinné úplně pro všechny. Jen jejich instalací lze totiž naplnit směrnici o energeticky úsporných budovách, podle které musí být spotřeba energie všech nových staveb blízká nule. "Tento bruselský diktát dopadá úplně na všechny zájemce o nové bydlení, protože prodražuje výstavbu v průměru o deset procent. U bytu za pět milionů si tak kupující připlatí až půl milionu korun navíc. V současné době koronavirové krize, kdy se očekává silný propad celého realitního trhu, je proto na místě otázka, zda tyto nesmyslné požadavky nezrušit," apeluje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.


Návratnost této investice je podle Korce zhruba 30 let. "Za tak dlouho se úspory získané nižší spotřebou energií vyrovnají vyšším stavebním nákladům. Bohužel tento výpočet je spíše marketingový trik než realita a jeho jediným účelem je přesvědčit lidi o výhodách energeticky úsporných budov. Návratnost totiž vůbec nepočítá například s nutností pravidelných kontrol rekuperačních jednotek a jejich případnou opravou. Představa, že takové zařízení vydrží nepřetržitý denní provoz tři desetiletí bez jediné opravy, je z říše sci-fi," říká Korec.

Mnohem podstatnější podle developera je ale to, že majitelé takto vybavených bytů musí zcela změnit své návyky. "Aby se totiž oněch deklarovaných úspor opravdu dosáhlo, musí se žít s trvale zavřenými okny. V praxi to znamená, že majitel bytu musí zapomenout na otevírání oken. Nevím jak vy, ale já si rozpálené léto bez otevřených oken představit nedokážu. Aby se dosáhlo deklarované úspory energií, musí se větrat jen pomocí systému nuceného větrání bez otevřených oken. Jinak lidé přijdou o slibované úspory za nižší spotřebu energií a zbudou jim jen vyšší pořizovací náklady. Většina lidí své návyky nezmění a okny bude větrat i nadále, vzhledem k tomu, že nemožnost větrat okny považují za výrazné omezení komfortu bydlení. Žádná energie se tak v reálu neušetří a základní účel tohoto bruselského nařízení se proto vytratí," tvrdí šéf Ekospolu.

"Většina lidí si tyto nevýhody dobře uvědomuje, což dokazuje hlavně nízký zájem o tento typ budov v minulých letech. Jejich podíl na celkové výstavby byl velmi nízký, pohyboval se maximálně v řádu jednotek procent. Evropská směrnice však povýšila dříve minoritní trh na majoritu tím, že z něj násilně udělala jedinou možnost. Člověk se tak nemůže svobodně rozhodnout, zda to chce nebo ne, a musí kupovat něco, o co velmi pravděpodobně vůbec nestál. A za nechtěné si ještě výrazně připlatí," zdůrazňuje pražský developer.

"To je problém zvlášť nyní, kdy se očekává výrazný propad ekonomik po celém světě a s tím spojené výrazné propouštění a masivní růst nezaměstnanosti. Lidé budou větší investice, včetně nákupu bytu, odkládat na později. Možnost uspořit mnoho stovek tisíc korun by proto nyní uvítali více než kdy dřív. Proto si myslím, že je nejvyšší čas tento socialistický bruselský diktát zrušit a vrátit se k principům liberálního trhu. Nechme lidi samostatně rozhodnout, za co chtějí své peníze utratit," uzavírá svou výzvu Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...