Přeskočit na hlavní obsah

Odklad plateb sociálního pojištění do poloviny září nic neřeší, firmám tak krátký odklad nepomůže, tvrdí Korec z Ekospolu


Už od května by si mohly firmy zasažené opatřeními kvůli koronavirové pandemii odložit platbu odvodů na sociální pojištění za zaměstnance. Ušetřené peníze mohou firmy využít například na výplatu mezd či úhradu dalších nákladů. Tuto novinku by měla vláda schválit v nejbližších dnech, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová chce příslušný zákon předložit vládě už v pondělí. Poté ho musí schválit také poslanci a senátoři.


"Návrh však má několik podstatných chyb, kvůli kterým nebude fungovat. První je zvažovaná délka tohoto opatření. Firmy by měly dlužnou částku za neodvedené pojistné uhradit nejpozději do 20. září. To je strašně krátká lhůta, která pro drtivou většinu firem nic neřeší. Představa, že se stav ekonomiky během těch pár letních měsíců razantně změní k lepšímu tak, aby firmy mohly odvádět platby jako dříve a navíc ještě doplatit dlužné částky, je nereálná. Naopak očekávám, že se krize během dvou až tří měsíců ještě prohloubí, takže špatná finanční situace firem bude pokračovat i na podzim," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Problematické je podle něj také nastavené penále, které stát neruší, ale avizoval pouze jeho snížení z 18 procent na čtyři procenta ročně. "Pokud by firma využila celou čtvrtletní lhůtu pro odložení platby sociálního pojištění, musela by za zpoždění připlatit jedno procento. Jde tak de facto o nezajištěný úvěr s dost nevýhodnými podmínkami. V bance totiž podnikatelé mohou běžně získat úvěr i s polovičním úrokem," kritizuje šéf Ekospolu.

Tento návrh tak podle developera nikomu nic moc nepřinese. "Sami ho určitě nevyužijeme a myslím, že podobně se rozhodne většina firem. Pokud by stát svou pomoc postiženým firmám myslel opravdu vážně, musel by lhůtu pro doplacení odvodů výrazně prodloužit. Nejméně do konce letošního roku. I tak by šlo spíše o odklad problémů, než jeho vyřešení. Aby se opravdu dalo mluvit o pomoci, musel by stát nejvíce zasaženým firmám platbu těchto odvodů zcela odpustit. Takhle je to jen marketingové plácnutí do vody ve stylu, aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá," uzavírá kritiku Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace