Přeskočit na hlavní obsah

Odklad plateb sociálního pojištění do poloviny září nic neřeší, firmám tak krátký odklad nepomůže, tvrdí Korec z Ekospolu


Už od května by si mohly firmy zasažené opatřeními kvůli koronavirové pandemii odložit platbu odvodů na sociální pojištění za zaměstnance. Ušetřené peníze mohou firmy využít například na výplatu mezd či úhradu dalších nákladů. Tuto novinku by měla vláda schválit v nejbližších dnech, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová chce příslušný zákon předložit vládě už v pondělí. Poté ho musí schválit také poslanci a senátoři.


"Návrh však má několik podstatných chyb, kvůli kterým nebude fungovat. První je zvažovaná délka tohoto opatření. Firmy by měly dlužnou částku za neodvedené pojistné uhradit nejpozději do 20. září. To je strašně krátká lhůta, která pro drtivou většinu firem nic neřeší. Představa, že se stav ekonomiky během těch pár letních měsíců razantně změní k lepšímu tak, aby firmy mohly odvádět platby jako dříve a navíc ještě doplatit dlužné částky, je nereálná. Naopak očekávám, že se krize během dvou až tří měsíců ještě prohloubí, takže špatná finanční situace firem bude pokračovat i na podzim," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Problematické je podle něj také nastavené penále, které stát neruší, ale avizoval pouze jeho snížení z 18 procent na čtyři procenta ročně. "Pokud by firma využila celou čtvrtletní lhůtu pro odložení platby sociálního pojištění, musela by za zpoždění připlatit jedno procento. Jde tak de facto o nezajištěný úvěr s dost nevýhodnými podmínkami. V bance totiž podnikatelé mohou běžně získat úvěr i s polovičním úrokem," kritizuje šéf Ekospolu.

Tento návrh tak podle developera nikomu nic moc nepřinese. "Sami ho určitě nevyužijeme a myslím, že podobně se rozhodne většina firem. Pokud by stát svou pomoc postiženým firmám myslel opravdu vážně, musel by lhůtu pro doplacení odvodů výrazně prodloužit. Nejméně do konce letošního roku. I tak by šlo spíše o odklad problémů, než jeho vyřešení. Aby se opravdu dalo mluvit o pomoci, musel by stát nejvíce zasaženým firmám platbu těchto odvodů zcela odpustit. Takhle je to jen marketingové plácnutí do vody ve stylu, aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá," uzavírá kritiku Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace