Přeskočit na hlavní obsah

Povinné vsakování dešťové vody u novostaveb ceny bytů nezvýší, v Praze to už navíc platí


Extrémní sucho, které posledních několik let trápí celé Česko, jenom ukazuje, jak je voda potřebná. Kvůli nedostatku vláhy přichází o úrodu zemědělci i drobní zahrádkáři, některé menší vodní toky zcela vyschly a voda mizí i ze studní a podzemních zdrojů. Desítky obcí jsou odkázané na nouzové zásobování cisternami. A to ještě ani naplno nepropuklo léto se svými tropickými teplotami. Není proto divu, že se zodpovědná ministerstva a úřady snaží přijít s návrhy, jak vodu v krajině udržet. Zatím poslední nápad představil ministr životního prostředí Richard Brabec. Jeho resort chce prosadit u nových staveb povinnost akumulovat nebo vsakovat dešťovou vodu.

Každý rozumný majitel nemovitosti už nyní přemýšlí, jak dešťovou vodu co nejvíce zadržet a využít ji. Pokud to nedělal už v minulosti, tak ho k tomu extrémní sucho minulých let donutilo nyní. "My jsme to například řešili v táborské zoologické zahradě u jezírka ve vodním světě, kde žijí vodní ptáci. Kvůli suchu totiž jezírko přirozeně napájené z přírodního zdroje začalo přicházet o vodu. Proto jsme do něj svedli dešťovou vodu ze střech všech budov v areálu tak, abychom zásobování vodou pomohli. Bez tohoto systému hrozilo, že by jezírko vyschlo a chovaní ptáci by přišli o své přirozené prostředí," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň majitelem a ředitelem ZOO Tábor.
"Tento nápad proto považuji za rozumný a prospěšný. Ostatně v Praze tato povinnost pro novostavby platí už několik let, zavedly ji Pražské stavební předpisy. Každá velká novostavba musí vyřešit, jak zajistit vsakování či retenci dešťové vody. Pouze ve výjimečných a jasně doložených případech, kdy takovéto nakládání s dešťovou vodou není možné, umožňují předpisy odvod dešťové vody do dešťové kanalizace," upozorňuje šéf Ekospolu a zoo.
Náklady na vsakovací systém podle Korce nejsou příliš veliké. "Do ceny bytů se proto promítnou jen minimálně. Naopak noví majitelé bytů budou mít dobrý pocit, že alespoň takto pasivně pomáhají české krajině. Ta totiž každou kapku vody potřebuje jako sůl," apeluje Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace