Přeskočit na hlavní obsah

Povinné vsakování dešťové vody u novostaveb ceny bytů nezvýší, v Praze to už navíc platí


Extrémní sucho, které posledních několik let trápí celé Česko, jenom ukazuje, jak je voda potřebná. Kvůli nedostatku vláhy přichází o úrodu zemědělci i drobní zahrádkáři, některé menší vodní toky zcela vyschly a voda mizí i ze studní a podzemních zdrojů. Desítky obcí jsou odkázané na nouzové zásobování cisternami. A to ještě ani naplno nepropuklo léto se svými tropickými teplotami. Není proto divu, že se zodpovědná ministerstva a úřady snaží přijít s návrhy, jak vodu v krajině udržet. Zatím poslední nápad představil ministr životního prostředí Richard Brabec. Jeho resort chce prosadit u nových staveb povinnost akumulovat nebo vsakovat dešťovou vodu.

Každý rozumný majitel nemovitosti už nyní přemýšlí, jak dešťovou vodu co nejvíce zadržet a využít ji. Pokud to nedělal už v minulosti, tak ho k tomu extrémní sucho minulých let donutilo nyní. "My jsme to například řešili v táborské zoologické zahradě u jezírka ve vodním světě, kde žijí vodní ptáci. Kvůli suchu totiž jezírko přirozeně napájené z přírodního zdroje začalo přicházet o vodu. Proto jsme do něj svedli dešťovou vodu ze střech všech budov v areálu tak, abychom zásobování vodou pomohli. Bez tohoto systému hrozilo, že by jezírko vyschlo a chovaní ptáci by přišli o své přirozené prostředí," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň majitelem a ředitelem ZOO Tábor.
"Tento nápad proto považuji za rozumný a prospěšný. Ostatně v Praze tato povinnost pro novostavby platí už několik let, zavedly ji Pražské stavební předpisy. Každá velká novostavba musí vyřešit, jak zajistit vsakování či retenci dešťové vody. Pouze ve výjimečných a jasně doložených případech, kdy takovéto nakládání s dešťovou vodou není možné, umožňují předpisy odvod dešťové vody do dešťové kanalizace," upozorňuje šéf Ekospolu a zoo.
Náklady na vsakovací systém podle Korce nejsou příliš veliké. "Do ceny bytů se proto promítnou jen minimálně. Naopak noví majitelé bytů budou mít dobrý pocit, že alespoň takto pasivně pomáhají české krajině. Ta totiž každou kapku vody potřebuje jako sůl," apeluje Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace