Přeskočit na hlavní obsah

Open space čeká zánik. Riziko nákazy desítek pracovníků v takovém prostoru už mu kope hrob


Riziko nákazy virem SARS-CoV2 zřejmě přispěje k zániku velkých kancelářských prostor – tzv. open space – kde pracuje ve velkém kancelářském prostoru i několik desítek lidí současně. I když k tomuto pracovnímu prostředí zaznívaly výhrady už v minulosti, teprve doba koronavirová mu začíná zvonit pomyslným umíráčkem.

„Když do tehdejšího Československa v 90. letech přišla módní vlna takzvaných open space, podivoval jsem se, jak masivně se to tady rozšířilo. Bylo to v době, kdy na západ od nás už se od obrovských kancelářských prostor ustupovalo, protože se ukázalo, že negativa převyšují přínos pro práci v takovém prostředí,“ říká generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec. Připomíná, že neustálý ruch a hluk na obrovském kancelářském prostoru ruší zaměstnance při práci, snižuje produktivitu práce a navíc i zvyšuje riziko přenosu nakažlivých onemocnění. Tato firma proto nikdy open space nevytvořila, po celou dobu své existence setrvává u klasických kanceláří pro zhruba tři čtyři lidi.
„Klasické oddělené kanceláře se nám v Ekospolu velice osvědčily. Možnost pracovat v klidu v rámci menšího pracovního týmu vítají i naši zaměstnanci, protože v takovém týmu se mohou maximálně soustředit na svou práci,“ zdůrazňuje pozitiva klasických kancelářských prostor Klára Hnátová, zástupkyně ředitele personálního sektoru společnosti Ekospol. „Výhodu to má i v současné situaci, kdy menší počet zaměstnanců v kanceláři snižuje riziko přenosu virů,“ dodává.
Stále častěji se podle ní stává, že se uchazeči o práci ptají už při přijímacím pohovoru, zda by případně pracovali v open space. Je tedy patrné, že už se ve své pracovní kariéře přesvědčili o negativech takového pracovního prostoru a chtěli by se mu raději vyhnout. „To, že naši zaměstnanci pracují v klasických oddělených kancelářích, vnímáme jako příjemný benefit pro ně,“ říká personalistka Klára Hnátová.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...