Přeskočit na hlavní obsah

Open space čeká zánik. Riziko nákazy desítek pracovníků v takovém prostoru už mu kope hrob


Riziko nákazy virem SARS-CoV2 zřejmě přispěje k zániku velkých kancelářských prostor – tzv. open space – kde pracuje ve velkém kancelářském prostoru i několik desítek lidí současně. I když k tomuto pracovnímu prostředí zaznívaly výhrady už v minulosti, teprve doba koronavirová mu začíná zvonit pomyslným umíráčkem.

„Když do tehdejšího Československa v 90. letech přišla módní vlna takzvaných open space, podivoval jsem se, jak masivně se to tady rozšířilo. Bylo to v době, kdy na západ od nás už se od obrovských kancelářských prostor ustupovalo, protože se ukázalo, že negativa převyšují přínos pro práci v takovém prostředí,“ říká generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec. Připomíná, že neustálý ruch a hluk na obrovském kancelářském prostoru ruší zaměstnance při práci, snižuje produktivitu práce a navíc i zvyšuje riziko přenosu nakažlivých onemocnění. Tato firma proto nikdy open space nevytvořila, po celou dobu své existence setrvává u klasických kanceláří pro zhruba tři čtyři lidi.
„Klasické oddělené kanceláře se nám v Ekospolu velice osvědčily. Možnost pracovat v klidu v rámci menšího pracovního týmu vítají i naši zaměstnanci, protože v takovém týmu se mohou maximálně soustředit na svou práci,“ zdůrazňuje pozitiva klasických kancelářských prostor Klára Hnátová, zástupkyně ředitele personálního sektoru společnosti Ekospol. „Výhodu to má i v současné situaci, kdy menší počet zaměstnanců v kanceláři snižuje riziko přenosu virů,“ dodává.
Stále častěji se podle ní stává, že se uchazeči o práci ptají už při přijímacím pohovoru, zda by případně pracovali v open space. Je tedy patrné, že už se ve své pracovní kariéře přesvědčili o negativech takového pracovního prostoru a chtěli by se mu raději vyhnout. „To, že naši zaměstnanci pracují v klasických oddělených kancelářích, vnímáme jako příjemný benefit pro ně,“ říká personalistka Klára Hnátová.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...