Přeskočit na hlavní obsah

Poplatek od stavebníka do městské kasy je nesystémový, výstavbu má kompenzovat stát


Obecní rozpočty nejsou bezedné, zatímco investiční potřeby obce nemají konce. Vedení radnic proto hledá všemožné zdroje peněz, kterými by mohly investiční choutky uspokojit. Stále více obcí a městských částí velkých měst proto zavádí neblahou novinku – „povinný“ poplatek od stavebníků, kteří chtějí v katastru obce postavit třeba rodinný dům či bytový komplex. "Kromě toho, že takové příspěvky často maskované za dobrovolný dar jsou nezákonné, tak jsou i nemorální. Infrastrukturu by měl financovat stát, který jen z bytové výstavby ročně inkasuje desítky miliard korun," zdůrazňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Podle něj má právě státní rozpočet má z nově postaveného bytu nejvyšší zisky. "Pokud sečteme 15procentní DPH z každého menšího bytu (u větších a ateliérů je to dokonce 21 procent) a 19procentní daň z příjmu od stavební firmy i developera, zjistíme, že za každý nově postavený byt stát získá průměrně jeden milion korun. Jen loni se v Česku podle ČSÚ dokončilo 36 422 bytů, do státního rozpočtu tak díky bytové výstavbě putovalo minimálně 36,4 miliardy korun. Samotná Praha, kde se loni dokončilo 6002 nových bytů, státní finance vylepšila šesti miliardami korun," vypočítává developer.
Nová výstavba je podle Korce přínosná i pro konkrétní obec či město. "Většinou totiž výrazným způsobem zlepší život v dané lokalitě i pro starousedlíky. Vyšší počet lidí totiž přiláká nové obchodníky a provozovatele služeb, z lepší občanské vybavenosti pak těží všichni místní, nejen majitelé nových bytů. Bytová výstavba v neposlední řadě vylepší i obecní rozpočet, protože vyšší počet obyvatel znamená vyšší příspěvek od státu," tvrdí šéf Ekospolu.
Dostupnost vlastního bydlení se v posledních letech tak zhoršila, že na nový byt v některých větších městech už nedosáhne ani střední třída. "Zlepšit situaci nyní může jen urychlené povolování nových projektů a příprava nových rozvojových ploch vhodných pro bydlení. Obce by měly být motivované k tomu nekomplikovat novou výstavbu na svém území ale naopak ji podporovat. A jak nejlépe někoho motivovat než penězi?," ptá se pražský developer.
"Vybírat poplatky přímo od developerů či dokonce od jednotlivých stavebníků připravujících vlastní rodinný dům je ale slepá cesta. V podstatě to jen přenáší náklady na nové majitele bytů a domů a vede tak k jejich dalšímu zdražování. Mnohem lepší je tlačit na změnu rozpočtového určení daní tak, aby větší část z daní vybraných za nově postavený byt (ale i kanceláře, halu či výrobní prostor) získala přímo obec, v jejímž katastru vyrostl. Obce tak získají nové prostředky na svůj další rozvoj a nebudou mít důvod blokovat novou výstavbu. Zde vidím hlavní roli představitelů samospráv, kteří by měli od státu požadovat spravedlivější rozdělení příjmů z nové výstavby. Ne ve vymýšlení speciální sektorové daně maskované jako dobrovolný příspěvek," uzavírá Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace