Nové byty se kvůli krizi v povolování staveb stále častěji staví také v nebytových budovách

Krize v povolování nových rezidenčních projektů a nedostatek připravených pozemků stále častěji vede investory k tomu, že pro bytovou výstavbu zvolí už existující budovu, která však slouží k jinému účelu. Jen v prvním pololetí letošního roku už stavební firmy v nebytových prostorách dokončily 344 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 25 procent. Vyplývá to z aktuální dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zároveň jde o druhý nejvyšší výsledek za posledních deset let.

"Povolování nových staveb je u nás aktuálně natolik složité a zdlouhavé, že se mnoha investorům vyplatí i dříve nepříliš využívané cesty. Jednou z nich je právě přeměna nebytových prostor na nové byty. I zde je nutné získat souhlas s výstavbou a navíc ještě i se změnou způsobu využívání stávající stavby. Přesto u už stojících budov je získání povolení ke stavebním úpravám často jednodušší a rychlejší než vyběhat všechna potřebná razítka pro zcela novou výstavbu," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Stále častěji se proto setkáváme s tím, že majitelé kancelářských či dokonce skladových budov mění jejich dispozice a vybavení tak, aby z pracovních prostor mohli vybudovat nové byty. "Ještě v devadesátých letech minulého století byl trend opačný – z mnoha bytových domů hlavně v centrech měst dělali jejich majitelé kanceláře a komerční prostory. Až obrovská poptávka po bydlení v posledních letech přiměla spoustu takových vlastníků nemovitostí uvažovat zcela opačně," podotýká šéf Ekospolu.

Někteří ale mohou narazit na změnu pravidel pro bytovou výstavbu. "I byty vznikající v budovách, které dříve sloužily k bydlení, musí splňovat současné stavební předpisy. Často se tak může stát, že změna z kanceláří či jiného využití zpět na bytovou funkci už není možná. A to i v takových budovách, které jako bytové domy vyrostly a v nichž se mnoho desítek let bez problémů bydlelo. Nicméně požadavky na bydlení se v průběhu času posunuly a majitelé nebytových budov by s tím měli počítat předem," upozorňuje Korec z Ekospolu.

Dokončené nové byty v nebytových budovách

Rok	Počet bytů
2010	431
2011	272
2012	336
2013	181
2014	207
2015	204
2016	402
2017	176
2018	269
2019	275
2020	344

Zdroj: ČSÚ

Vždy za 1. pololetí daného roku

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní. Úkolem velkýc...

Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Další informace

Stavíme prahu

Prohledat tento blog