Přeskočit na hlavní obsah

Koronavirus omezuje správu bytových domů. Schůze jsou zakázané, hlasování komplikované

 

Omezení shromažďování osob v souvislosti s bojem proti šíření koronavirové nákaze výrazně zasáhlo také do správy bytových domů. Zákaz pořádání hromadných akcí a setkávání více než šesti osob se totiž týká také shromáždění vlastníků bytových jednotek (SVJ). To je problém zvláště nyní v posledním čtvrtletí roku, kdy se schvalují účetní závěrky družstev nebo připravují rekonstrukce na další rok.



"Jednak platí zákaz organizovaných i náhodných shromáždění šesti a více osob, mnoho lidí se navíc bojí sdružovat a na svolanou schůzi SVJ by ani tak nedorazila. To by v budoucnu mohlo způsobit spory ohledně platnosti usnesení na takovéto neúplné schůzi," upozorňuje mluvčí developerské společnosti Ekospol Filip Sušanka

Jednou z možností, jak i nyní o neodkladných záležitostech SVJ rozhodovat, je hlasování oběžníkem, takzvaně per rollam. "S tím však většina bytových družstev nemá žádné zkušenosti a řeší to proto různými způsoby. Někde vyberou šest lidí, kterým ostatní členové družstva dají plnou moc zastupovat je a rozhodovat na „okleštěné“ schůzi. Jinde hlasují přes internet formou dotazníku nebo dokonce pořádají virtuální schůze. Ty mají výhodu v tom, že jejich průběh lze nahrávat a mít tak jasné důkazy pro případné budoucí spory," říká Sušanka.

Může se zdát, že je to malicherný problém, který navíc může počkat, až současná omezení skončí. Jenže tak jednoduché to není. "Nikdo stále neví, kdy přesně se opět budeme moci neomezeně stýkat. Některé typy kontaktů mohou být zakázány ještě hodně dlouho. Schválení účetní závěrky, která musí být vložena do sbírky listin rejstříkového soudu, příliš odkládat nejde. Stejně tak nepočkají ani plánované stavební práce a rekonstrukce, k jejichž objednání musí správce domu dostat s dostatečným předstihem souhlas SVJ. Bez něj nepůjde zařídit nové zateplení fasády, výměna oken či instalace nového výtahu. I proto je jakékoliv umožnění hlasování vlastníků bytových jednotek tak důležité," uzavírá Sušanka z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...