Přeskočit na hlavní obsah

Ekonews.cz: Odpadní vodou dnes můžeme splachovat. Za pár let v ní půjde i prát

 Developeři stále častěji využívají systémy šetřící přírodu. Jedním z nich je opětovné využití takzvané šedé vody, jak píše server Ekonews.cz.


Developerská firma Ekospol však vidí jen samé nevýhody.

"Přestože se rodí první projekty, které v odpadní vodě vidí příležitost, například developerská firma Ekospol, která staví rezidenční objekty, její využívání rezolutně odmítá. „Při všech kalkulacích nám vychází hlavně nevýhody,“ říká Evžen Korec, majitel Ekospolu.

Náklady na vybudování systému jsou podle něj vysoké a návratnost dlouhá v řádu desítek let. „V rámci celého domu se musí vybudovat speciální rozvody do všech bytů využívané pouze na šedou vodu. Pokud započítáme objem jednoho spláchnutí a jejich průměrný počet, tak to vychází ekonomicky strašně neefektivní. Ušetření vody je tak malé, že jde spíš jen o gesto než nějaký opravdu významný přínos,“ myslí si Korec.

Nevýhody to podle něj představuje i pro uživatele bytů. „Využívání šedé vody pro splachování totiž vede k tomu, že majitelé bytů mají trvale špinavé záchody. Šedá voda totiž není čistá, ale zůstane špinavá. Řadě klientů to zásadně vadí,“ dodává.

Průzkum spokojenosti, který si nechala před časem udělat Skanska u obyvatel Botanicy, však tento problém neukazuje. Téměř 91 procent obyvatel domu považuje splachování WC šedou vodou za dobré řešení, které by se mělo využívat co nejvíce. Někteří si stěžovali na to, že při dlouhodobějším nesplachování je v místnosti více cítit chlór, na špinavou vodu, která by podle uvedených parametrů měla být i na pohled „čistá“, však ne," píše server Ekonews.cz.


Celý článek je zde:


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...