Přeskočit na hlavní obsah

Nová dohoda Prahy s developery může zdražit bydlení

Pod taktovkou pražského magistrátu pokračují debaty o spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Praha chce do konce letošního roku schválit dohodu, podle které by měli developeři přispívat do fondu veřejných investic, píše zpravodajský server Seznam Zprávy.


V praxi by to znamenalo, že u projektu, ve kterém bude třeba změnit územní plán na stavební pozemek, bude muset stavební investor zaplatit pevně danou částku na vybudování veřejných prostor – například škol, parků nebo infrastruktury.

Stavba veřejných prostranství ale úplnou novinkou není. Zásadní změnou má být fixní podíl financí, které musí developeři povinně odvést do fondu. Aktuální magistrátní návrh s názvem „Metodika kontribuce investorů“ představil formu, jakou by se měla tato jasně daná částka prostřednictvím investorů financovat. O finální ceně ale zatím jasno není. Diskuze se točí kolem částky mezi 500–1500 korun za metr čtvereční plochy bytu.

„Pokud je v současnosti některé území nezastavitelné, má naprosto jinou hodnotu, než kdyby v lokalitě došlo ke změně územního plánu na stavební pozemky. Vezměme si například Letňany. Ve chvíli, kdy by Praha změnila některou část této lokality na stavební, cena pozemku se mnohonásobně zvýší. Developeři by proto měli nést spravedlivý podíl např. na budování infrastruktury či veřejného prostoru. Jedná se o obdobný princip společenské odpovědnosti firem,“ popisuje Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora pro územní rozvoj.

Evžen Korec, majitel a šéf developerské firmy Ekospol, považuje Hlaváčkův návrh za rozumnější. „Příspěvek bez změny územního plánu by měl být maximálně do 1000 korun. Těch 1500 korun už je poměrně vysoká částka,“ říká. Také podle Kunovského by příspěvky ve výši zhruba 150 až 200 tisíc korun za průměrný pražský byt jednoznačně zvýšily cenu nového bydlení. V cenících developerů by se pak projevily jako samostatná položka – poplatek městské části.

Jasnější pravidla pro dohody mezi obcemi a developery připravuje i Ministerstvo pro místní rozvoj. Takzvané plánovací smlouvy jsou součástí nového stavebního zákona, který v srpnu posvětila vláda a nyní míří do Poslanecké sněmovny.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace