Přeskočit na hlavní obsah

Nová dohoda Prahy s developery může zdražit bydlení

Pod taktovkou pražského magistrátu pokračují debaty o spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Praha chce do konce letošního roku schválit dohodu, podle které by měli developeři přispívat do fondu veřejných investic, píše zpravodajský server Seznam Zprávy.


V praxi by to znamenalo, že u projektu, ve kterém bude třeba změnit územní plán na stavební pozemek, bude muset stavební investor zaplatit pevně danou částku na vybudování veřejných prostor – například škol, parků nebo infrastruktury.

Stavba veřejných prostranství ale úplnou novinkou není. Zásadní změnou má být fixní podíl financí, které musí developeři povinně odvést do fondu. Aktuální magistrátní návrh s názvem „Metodika kontribuce investorů“ představil formu, jakou by se měla tato jasně daná částka prostřednictvím investorů financovat. O finální ceně ale zatím jasno není. Diskuze se točí kolem částky mezi 500–1500 korun za metr čtvereční plochy bytu.

„Pokud je v současnosti některé území nezastavitelné, má naprosto jinou hodnotu, než kdyby v lokalitě došlo ke změně územního plánu na stavební pozemky. Vezměme si například Letňany. Ve chvíli, kdy by Praha změnila některou část této lokality na stavební, cena pozemku se mnohonásobně zvýší. Developeři by proto měli nést spravedlivý podíl např. na budování infrastruktury či veřejného prostoru. Jedná se o obdobný princip společenské odpovědnosti firem,“ popisuje Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora pro územní rozvoj.

Evžen Korec, majitel a šéf developerské firmy Ekospol, považuje Hlaváčkův návrh za rozumnější. „Příspěvek bez změny územního plánu by měl být maximálně do 1000 korun. Těch 1500 korun už je poměrně vysoká částka,“ říká. Také podle Kunovského by příspěvky ve výši zhruba 150 až 200 tisíc korun za průměrný pražský byt jednoznačně zvýšily cenu nového bydlení. V cenících developerů by se pak projevily jako samostatná položka – poplatek městské části.

Jasnější pravidla pro dohody mezi obcemi a developery připravuje i Ministerstvo pro místní rozvoj. Takzvané plánovací smlouvy jsou součástí nového stavebního zákona, který v srpnu posvětila vláda a nyní míří do Poslanecké sněmovny.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace