Přeskočit na hlavní obsah

Pražský developer vítá výrazné omezení ohňostrojů v Praze a nabádá další města k následování

Důležitý krok správným směrem učinili pražští radní, když zásadním způsobem omezili pořádání soukromých silvestrovských a novoročních ohňostrojových přestřelek. Zákaz dělobuchů a petard platí na celém území hlavního města celoročně s výjimkou Silvestra a Nového roku. Toho každoročně zneužívají hlučné opilé bandy, které mnohá místa Prahy na přelomu roku proměňují doslova v bitevní pole. Ohrožují tím zdraví a životy nejen lidí z okolí, ale také mnoha dalších živých tvorů. Tomu by mohl být nyní konec.


Radní totiž nově určili území, kde bude neodborné odpalování pyrotechniky zakázané. Jedná se například o památkovou rezervaci, přírodní parky, chráněná území či okolo vody. To by mohlo ochránit nejen lidi a památky, ale hlavně živočichy. Ti jsou totiž těmi hlavními, kdo každoročně kvůli této hlučné a pomíjivé „zábavě“ nejvíce trpí. Pražská záchranná stanice vždy po Silvestru ošetří desítky vodních ptáků těžce zraněných všudypřítomnými ránami a výbuchy. Výjimkou bohužel nejsou ani mrtvá zvířata, která náhodní chodci nachází převážně kolem vodních toků ještě mnoho dnů po skončení novoročních oslav.

A to už vůbec nemluvím o zvířatech chovaných v domácnostech. Jejich majitelé je musí ládovat spoustou tišících léků, aby jejich mazlíčci vůbec hlučné novoroční oslavy přežili bez úhony. Přesto se každoročně kvůli silným ranám zaběhnou stovky psů a koček. Na hlučné ohňostroje připomínající spíše válečnou vřavu si stále častěji stěžují i rodiče malých dětí, které se budí ze spaní a s hrůzou v očích se rodičů ptají, co se venku vlastně děje.

Je proto nejvyšší čas tyto zvrhlé „radovánky“, které přinášejí více utrpení a bolesti, jednou pro vždy zakázat. Není přece možné je pro své chvilkové potěšení způsobovat bolest či dokonce smrt jiným živým tvorům.

Apeluji proto i na vedení ostatních měst a obcí, aby i oni tyto barbarské novoroční zvyky na svém území zakázali. Lidé mohou příchod nového roku přivítat i jinak, aniž by tím ubližovali někomu jinému. Ohňostroje a pyrotechnika do civilizované společnosti nepatří.


RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace