Přeskočit na hlavní obsah

Pražský developer vítá výrazné omezení ohňostrojů v Praze a nabádá další města k následování

Důležitý krok správným směrem učinili pražští radní, když zásadním způsobem omezili pořádání soukromých silvestrovských a novoročních ohňostrojových přestřelek. Zákaz dělobuchů a petard platí na celém území hlavního města celoročně s výjimkou Silvestra a Nového roku. Toho každoročně zneužívají hlučné opilé bandy, které mnohá místa Prahy na přelomu roku proměňují doslova v bitevní pole. Ohrožují tím zdraví a životy nejen lidí z okolí, ale také mnoha dalších živých tvorů. Tomu by mohl být nyní konec.


Radní totiž nově určili území, kde bude neodborné odpalování pyrotechniky zakázané. Jedná se například o památkovou rezervaci, přírodní parky, chráněná území či okolo vody. To by mohlo ochránit nejen lidi a památky, ale hlavně živočichy. Ti jsou totiž těmi hlavními, kdo každoročně kvůli této hlučné a pomíjivé „zábavě“ nejvíce trpí. Pražská záchranná stanice vždy po Silvestru ošetří desítky vodních ptáků těžce zraněných všudypřítomnými ránami a výbuchy. Výjimkou bohužel nejsou ani mrtvá zvířata, která náhodní chodci nachází převážně kolem vodních toků ještě mnoho dnů po skončení novoročních oslav.

A to už vůbec nemluvím o zvířatech chovaných v domácnostech. Jejich majitelé je musí ládovat spoustou tišících léků, aby jejich mazlíčci vůbec hlučné novoroční oslavy přežili bez úhony. Přesto se každoročně kvůli silným ranám zaběhnou stovky psů a koček. Na hlučné ohňostroje připomínající spíše válečnou vřavu si stále častěji stěžují i rodiče malých dětí, které se budí ze spaní a s hrůzou v očích se rodičů ptají, co se venku vlastně děje.

Je proto nejvyšší čas tyto zvrhlé „radovánky“, které přinášejí více utrpení a bolesti, jednou pro vždy zakázat. Není přece možné je pro své chvilkové potěšení způsobovat bolest či dokonce smrt jiným živým tvorům.

Apeluji proto i na vedení ostatních měst a obcí, aby i oni tyto barbarské novoroční zvyky na svém území zakázali. Lidé mohou příchod nového roku přivítat i jinak, aniž by tím ubližovali někomu jinému. Ohňostroje a pyrotechnika do civilizované společnosti nepatří.


RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace