Přeskočit na hlavní obsah

Zaměstnanci už opět pracují z domova. Techniku mají vyřešenou, právo ne

Po půl roce od prvního hromadného přesunu na práci z domova se tam lidé opět vrací. Zatímco na jaře se to týkalo přibližně třetiny zaměstnanců, nyní to bude pravděpodobně méně. Pokud to nenakáže stát, k úplnému odříznutí od pracoviště na měsíce nedojde. O tomto tématu píše časopis Ekonom.

  


Podniky si totiž díky předchozí zkušenosti vytvořily hybridní modely organizace práce, které zajistí, aby se lidé v kancelářích střídali či méně potkávali. Na druhou vlnu jsou podle svých zástupců i expertů lépe připravené i po technické stránce. V čem jsou ovšem stále na začátku, je právní stránka věci. Jen málo firem přispívá zaměstnancům na náklady spojené s prací z domova a málo z nich pomáhá s vybavením jejich pracoviště.

Podruhé víc individuálně Organizace práce z domova bude mít ve druhé vlně ve firmách takovou podobu, která se osvědčila a vyladila v té první a pak i během léta. Některým firmám se home office osvědčil tak, že ho zavedly nastálo. Podle průzkumu společnosti LMC, která provozuje portály Práce.cz a Jobs.cz, má nyní možnost práce z domova 34 procent lidí, což je o 16 procentních bodů více než před pandemií.

S novým systémem pro home office přišla na podzim jedna z největších českých e-commerce společností Mall Group. Ta nyní organizuje práci z domova více individuálně.

V Mall Group může na dálku pracovat přibližně třetina zaměstnanců, tedy 1500 lidí. Ti se po prvním stavu mohli vracet do kanceláří ve střídavém režimu, v němž byly týmy rozdělené na poloviny. Návrat byl dobrovolný až do konce srpna, kdy začíná e-shopu sezona. Od té doby museli být všichni na svých místech.

To ale přerušilo zhoršení epidemiologické situace a Mall tehdy poprvé aplikoval takzvaný manažerský home office. Organizaci práce z domova v něm nastavuje manažer každého týmu individuálně – podle práce, možností a také potřeb jednotlivých členů týmu. "Vycházeli jsme z toho, že jednotliví manažeři nejlépe vědí, jaká práce jejich týmům vyhovuje, je pro ně efektivní a jak často se potřebují vidět osobně," říká Ewa Kubín, HR ředitelka Mall Group.

Do minulého týdne do kanceláří chodilo přibližně 20 procent zaměstnanců, nyní – se zhoršením pandemie – už jsou doma všichni, až na individuálně vyjednané výjimky. Až se situace zlepší, přepne Mall opět do manažerského nastavení home officu.

Trvalou změnu v organizaci práce přinesl covid u operátora Vodafone. Jeho zaměstnanci teď mají práci z domova doporučenou a kanceláře mohou využívat, ale jen do té míry, aby v budově nebylo více než 25 procent zaměstnanců. To hlídá speciální aplikace, která monitoruje i počty lidí v jednotlivých patrech. Až pominou epidemiologická opatření, začne ve Vodafonu platit jako nový standard částečný home office. V kanceláři bude každý pracovat jen dva dny v týdnu. Nastavení vzešlo z průzkumů mezi zaměstnanci, z něhož vyplynulo, že na soustředěnou a administrativní práci, kterou je ideální dělat v klidu doma, potřebují 60 procent času.


Zbytek pracovního času tráví s týmem na schůzkách, vymýšlením nových projektů, což je zase ideální pro společné prostory firmy.

Změny se už teď promítají do nastavení kanceláří – Vodafone pronajal jednu ze svých budov a nyní pracuje na novém uspořádání prostor, kterých už nebude potřeba tolik. "Kanceláře se budou podobat spíš coworkingovým místům, budeme mít týmové zóny, kde lidé nebudou mít vyhrazené své stoly," popisuje Kateřina Šantorová, mluvčí Vodafonu. Změny to budou sice zásadní, ale nepřichází podle jejích slov úplně náhle. "Je to spíš vývoj, který covid zrychlil. I před ním jsme měli částečně sdílená místa a home office byl běžná věc," říká Šantorová.

Pro výrobce je to nefér Výrobní firmy mají daleko menší možnost využívat práci z domova, protože si ji domů může vzít často jen zlomek zaměstnanců. I v nich ji ale v minulé vlně pandemie zkoušeli a ne všichni se k ní chtějí vracet. Čím menší zkušenost s home officem mají, tím větší výhrady proti němu vznášejí.

Práci z domova jako poslední možnost vidí Jakub Brandalík, který vede firmu Lightway vyrábějící světlovody. U prezenční práce se chce držet, co nejdéle to bude možné, i když by domů mohl poslat polovinu ze svých 30 zaměstnanců. "Nemám s tím sám dobrou zkušenost.

Ne každý je na to stavěný a umí si práci zorganizovat i v domácích podmínkách, kde člověka pořád něco ruší.

Během minulého nouzového stavu také zaměstnance dost vytěžovaly starosti o děti, které neměly školy," říká Jakub Brandalík, jenž odhaduje pokles produktivity při práci z domova minimálně o 10 až 20 procent. Podobně je proti práci z domova i Evžen Korec, šéf developerské společnosti Ekospol. Také on odhaduje pokles zaměstnanecké produktivity až o 20 procent.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...