Přeskočit na hlavní obsah

Zbrklé rozvolňování povede k nárůstu mrtvých, varuje molekulární biolog z Ekospolu

Předseda představenstva a generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec je vystudovaný molekulární biolog a genetik, spoluautor 11 patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než 20 vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech. Kromě developerské činnosti také vede ZOO Tábor, kterou v roce 2015 zachránil z insolvence.


Níže je jeho komentář k aktuálnímu rozvolňování protikoronavirových opatření:

Vláda představila nový mechanizmus uvolňování restrikcí nazývaný PES (Protiepidemický systém ČR). Ten je založený na výpočtu indexu rizika kalkulovaného z dosud známých parametrů epidemie COVID-19 a určuje, jaká opatření za jakého konkrétního stavu se uvolní.

Musím ale varovat před bezhlavou aplikací a neuváženým rozvolňováním pravidel. Možná to bude ode mě znít trochu paradoxně, protože i naši firmu Ekospol současná omezení zásadně zasáhla. A to už ani nemluvím o táborské zoologické zahradě, která kvůli dvojímu nucenému uzavření pro veřejnost sčítá milionové ztráty. K problematice se ale nyní vyjadřuji hlavně jako vystudovaný molekulární biolog a genetik a dlouhodobý vědecký pracovník Ústavu molekulární genetiky Československé akademie věd, kde jsem se podílel na vývoji diagnostik a vakcín.

Myslím, že některé parametry v PES by měly být zásadní a nepřekročitelné. Nemělo by se stát, že zlepšení mnoha méně vyznamných ukazatelů by převážilo stagnaci či zhoršování jediného, byť zásadního ukazatele. Tím zásadním ukazatelem míním počet nově nakažených za den. Toto číslo ovlivňuje, kolik lidí zemře. Jestliže se nyní pohybujeme kolem 3000 nově odhalených případů denně, při dvouprocentní smrtnosti to znamená, že zemře ccca 60 lidí. Pokud nyní začneme rozvolňovat, začne se zvedat i počet nakažených a tím pádem i mrtvých.

Není to vůbec planá hrozba. Koronavirus zvyšuje počet mrtvých, a to nejspíš výrazně více, než se dosud uvádělo. Jasně to dokazují aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) zveřejněná tento týden v úterý. Z nich vyplývá, že letos v říjnu počet zemřelých v Česku výrazně vzrostl. Jen ve 42. týdnu tohoto roku zemřelo podle ČSÚ 2892 lidí. To je přesně o 819 úmrtí více, než je průměr předchozích čtyř let. Jde tak o nárůst o takřka 40 procent. Ministerstvo zdravotnictví přitom až dosud uvádělo, že ve 42. týdnu kvůli COVID-19 zemřelo 485 lidí. To je o něco více než polovina nárůstu uváděného ČSÚ. Je tedy možné, že v souvislosti s koronavirem zemřel takřka dvojnásobný počet lidí, než se dosud uvádělo. U řady zemřelých pravděpodobně nebyl virus ani vyšetřován.

Tato zatím poslední data ČSÚ navíc neukazují ten nejhorší stav. Týkají se totiž doby, kdy byl počet úmrtí teprve v polovině svého růstu. Průměr úmrtí se za tento 42. týden dostal k 69 za den, zatímco listopadový vrchol křivky ukazoval 213 úmrtí denně. Z tohoto pohledu byl zatím podle ministerstva zdravotnictví nejhorší 45. týden s 1479 mrtvými v důsledku COVID-19. Reálný nárůst mrtvých však bude nejspíš ještě vyšší, jak ukazuje rozdíl mezi daty ministerstva zdravotnictví a údaji ČSÚ za 42. týden. Odlišné údaje jsou jednoduše vysvětlitelné – skutečně nakažených nejspíš bude mnohem více, než kolik jich zachytí testy. Je jen otázkou, jak velká tahle skupina nezachycených nakažených je. Z dat ČSÚ nepřímo vyplývá, že by jich mohlo být jednou tolik, než kolik je oficiálně potvrzeno.

I proto musím důrazně varovat před bezhlavým uvolňováním současných omezení. Jakékoliv rozvolňování bude jen za cenu většího počtu zemřelých. Ideální by bylo počkat, až počet nově nakažených klesne pod hranici 500 denně. Teprve potom se můžeme pomalu vracet k normálu. Spěchat se v tomto případě rozhodně nevyplatí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...