Přeskočit na hlavní obsah

Lhát v životopise? V žádném případě!

 

Životopis už nejméně jednou v životě psal snad každý. Přesto v něm lidé podle zkušeností personalistů stále dělají chyby. Nevhodná struktura, chybějící informace nebo hloupý překlep vám pak můžou zavřít dveře do vysněné firmy, ještě než vůbec dojde na pohovor. Co by tedy nemělo v žádném životopise rozhodně chybět?



„Bude to znít banálně, ale rozhodně nezapomínejte napsat do životopisu celé své jméno a kontaktní údaje. Asi byste byli překvapeni, jak často nám přichází anonymní životopisy bez telefonních čísel. Rozhodně také doporučuji životopis doplnit fotkou, samozřejmě profesionální. Naprosto nevhodné fotky jsou fotky v plavkách z dovolených nebo ze společného posezení s přáteli u piva. Na druhou stranu pokud se k nám hlásí někdo na pozici ošetřovatele do zoo a je na fotografii se zvířetem, není na tom nic špatného,“ říká personální ředitel společnosti Ekospol a ZOO Tábor Jan Zipser.

Hlavní náplň životopisu tvoří informace o dosaženém vzdělání a pracovních zkušenostech. Ty by měly být relevantní k dané pozici a seřazeny podle aktuálnosti od té nejnovější. Čerstvý absolvent, který má jen málo pracovních zkušeností, by na první místo měl dát dosažené vzdělání a až po něm práce, kterým se věnoval při studiu. Na druhou stranu někdo, kdo je v branži deset let by měl začít se svými pracovními zkušenostmi a stručným popisem co která z nich obnášela.

Životopis by měl být na první pohled přehledný a stručný, více než dvě strany není třeba. „Denně probíráme desítky životopisů, důležitá je pro nás tedy přehlednost každého z nich. Formální podoba záleží na pozici, o kterou se zájemce uchází. Od těch kreativních se očekává i kreativní zpracování životopisu, nic by se ale nemělo přehánět. Ani standardizované formuláře bez jakékoliv vlastní úpravy nepůsobí dobrým dojmem. Čemu je třeba se v každém případě vyvarovat, jsou gramatické chyby a překlepy. Před odesláním si životopis přečtěte raději hned několikrát a klidně požádejte o kontrolu i někoho dalšího,“ radí Zipser.

Každý chce samozřejmě působit tím nejlepším dojmem, lhaní se ale rozhodně nevyplácí. „Uchazeče o práci v naší společnosti si důkladně prověřujeme. Kromě ověřování referencí je dnes již součástí běžné praxe srovnávání informací z životopisu se sociálními sítěmi. Nejednu se nám stalo, že se informace poměrně zásadně lišily. Pokud takto usvědčíme člověka ze lži, není pro něj v naší společnosti místo a to ani v budoucnu. Obecně je třeba si dávat pozor na to, co o sobě uveřejňujeme na internetu. Stalo se nám, že jsme narazili na velmi sprostý erotický inzerát jednoho z uchazečů o práci u nás. V konečném hodnocení mu to kladné body nepřineslo a do dalšího kola tak i kvůli tomu nepostoupil,“ varuje před zveřejňováním příliš osobního obsahu na internetu Zipser.

Kromě životopisu vyžaduje většina firem také motivační dopis. Jak už je patrné ze samotného názvu, jeho účelem je vysvětlit potenciálnímu zaměstnavateli, proč se ucházíte o danou pozici a co z vás dělá vhodného kandidáta na ni. Délkou by rozhodně neměl přesahovat jednu stranu, postačí několik odstavců. „Každá pozice je specifická a specifický by měl být i motivační dopis. Lidé mají ve zvyku používat jeden vzorový motivační dopis, kde jen změní název firmy a datum a někdy zapomenou dokonce i na to. Upřednostňujeme kandidáty, kteří projeví vážný zájem o pozici a dají si práci nejen s životopisem, ale i motivačním dopisem,“ uzavírá Zipser.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...