Přeskočit na hlavní obsah

Praha se rozrostla o dalších sedm tisíc obyvatel, nových bytů však vznikla necelá polovina

 

Ani probíhající koronavirová pandemie a výrazně omezené mezinárodní cestování za prací nezměnilo nic na tom, že české hlavní město zůstává atraktivním místem pro život. Dokládají to aktuální čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) o pohybu obyvatelstva v prvních třech čtvrtletích letošního roku. Z nich vyplývá, že se Praha letos do konce září rozrostla o dalších 7187 nových Pražanů. Více lidí letos přibylo už jen ve Středočeském kraji.



Jen díky stěhování získalo letos hlavní město 5479 nových obyvatel, když se do něj přistěhovalo 30 877 lidí, zatímco 25 398 jich odešlo za hranice Prahy. Dalších 1708 nových Pražanů tvoří takzvaný přirozený přírůstek, tedy rozdíl mezi nově narozenými a zemřelými. Tento přirozený přírůstek je v Praze ze všech krajů nejvyšší. Pokud jde o stěhování, tak nejvíce nových obyvatel přilákal Středočeský kraj, který se díky nim rozrostl o 10 078 lidí (celkem pak o 10 829 lidí).

"Letošní přírůstek nových Pražanů je zhruba o třetinu nižší, než v loňském roce. Je to pochopitelné, protože opatření proti koronavirové pandemii výrazně omezila mobilitu lidí včetně stěhování. Lidé také nemusí tak často dojíždět za prací, protože spousta firem jim umožňuje home office. Nic je proto netlačí k tomu, hledat si byt blíže práci," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

"Možná je to dobře, protože by při hledání mohli jednoduše narazit. Rezidenční trh v hlavním městě totiž zůstává velmi prořídlý a jen tak rychle se na tom nic nezmění. Za stejné období letošního roku, tedy prvních devět měsíců, totiž firmy v Praze dokončily jen 3065 nových bytů. Podobný nepoměr mezi zvyšujícím se počtem Pražanů a dokončenými byty trvá už mnoho let. Stále aktuálnější je proto otázka, kde budou tito noví Pražené vůbec bydlet? Bude pro ně dostatek bytů? Zatím se zdá, že už brzy by mohly úplně dojít. Snad s výjimkou nikým nechtěných předražených ležáků," dodává šéf Ekospolu.

"Je proto nezbytně nutné, aby se urychleně povolilo co největší množství velkých rezidenčních projektů s tisícovkami bytů. Hlavní město budou lidé kvůli práci vyhledávat i nadále, bez ohledu na očekávaný ekonomický pokles. Ideální by přitom bylo, aby zaměstnanci pracovali co nejblíže své práci, při nejhorším alespoň na MHD. Odpadnou tak mimo jiné problémy s každodenním dojížděním desítek tisíc pracovníků do Prahy z okolních obcích a s tím související přetížení dopravy i nedostatek parkovacích míst. Na dostatečném počtu nových bytů vydělají všichni – noví Pražané i ti stávající," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace