Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoologická zahrada se rozrostla o tři mláďata emu hnědého, další vejce jsou v líhni

Jednou z mála radostí těchto dnů jsou v táborské zoologické zahradě, která stále zůstává nuceně uzavřená pro veřejnost, jsou nově narozená mláďata. Po jehněti ovce kamerunské se nyní ošetřovatelé těší hned z trojice nově narozených mláďat emu hnědého. Tento počet však nemusí být konečný, další vejce totiž zůstávají v inkubátoru.

 


Mládě emu hnědého v ZOO Tábor. Foto: Anna Kostohryzová

 

Emu hnědý, který pochází z Austrálie, je po pštrosovi druhým největším nelétavým ptákem světa. Jeho vejce jsou zelená a váží až 900 gramů, mláďata se rodí po 49 až 56 dnech. „Zajímavá je u těchto ptáků hlavně takzvaná parentální péče. Po nakladení vajec samicí sedí na hnízdě samec, který po vylíhnutí mláďata také vodí a hlídá. Náš samec o snůšku dlouhodobě nejeví zájem, proto jsme vejce stejně jako v minulých letech inkubovali uměle,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

Emuové jsou všežraví, rádi se živí především bobulemi a semeny. Žijí hojně v Austrálii, dva tasmánské poddruhy emu byly však vyhubeny již v 18. století osadníky. Vytváří velká hejna, která mohou mít až desítky členů. V přírodě se emu hnědý dožívá deseti let, v zajetí až 35 let.

Nové zvířecí přírůstky jsou důkazem toho, že zoologická zahrada funguje i v tomto období. „Výpadek příjmů od návštěvníků je pro nás opravdu velmi složitý, tržby za vstupné a speciální programy totiž činí podstatnou část našich příjmů. Velmi nás proto těší velká podpora, které se nám dostává od našich příznivců. Pomoci nám může každý. Stačí na našem eshopu na www.zootabor.eu nakoupit vstupenku či poukaz na zážitkový program, který půjde využít po rozvolnění současných restrikcí. Stejně tak nás mohou zájemci podpořit adopcí zvířat či sponzoringem zahrady. Všem, kteří nám už pomohli či se na to teprve chystají, velmi děkujeme,“ zdůrazňuje ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Nová mláďata emu hnědého, stejně jako jakékoliv jiné zvíře z táborské zoo, může každý podpořit jejich adopcí. Kromě volného vstupu získají adoptivní rodiče a sponzoři spoustu dalších dárků a benefitů. Stačí se podívat na web ZOO Tábor www.zootabor.eu, kde zájemci naleznou všechny potřebné informace. Už nyní lze také pořizovat poukazy na některý ze zážitkových programů, například Nocování v zoo nebo Den ošetřovatelem. Přes e-shop zoo lze koupit i její suvenýry či některou ze zajímavých knih.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2019 ji navštívilo 86 tisíc lidí. Od listopadu do března se zoo pro veřejnost otevírá pouze o víkendech od 9:00 do 16:00. Nyní je však kvůli nařízení vlády pro veřejnost uzavřená. Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 310 zvířat takřka 80 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...