Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví má za sebou špatný rok, produkce klesla o 7,7 procenta. Propadla i bytová výstavba

 

Loňský koronavirem poznamenaný rok výrazně ovlivnil i české stavebnictví, jehož produkce podle dat Českého statistického úřadu meziročně poklesla o 7,7 procenta. Útlum zaznamenala všechna odvětví stavebnictví, nedařilo se ani bytové výstavbě. Počet zahájených bytů v celém Česku loni ve srovnání s předchozím rokem klesl o 8,9 procenta. V bytových domech firmy začaly stavět dokonce o čtvrtinu bytů méně než v roce 2019. Také dokončených bytů ubylo.



Tristní situace z pohledu nové bytové výstavby zůstává hlavně v Praze, kde loni firmy dokončily stavbu 5445 bytů, což je o 557 bytů méně než o rok dříve. A bude ještě hůř. Pohled na statistiku zahájených bytů je ještě pesimističtější. ČSÚ eviduje jen 3674 zahájených bytů v rámci nové výstavby. Ještě o rok dříve jich přitom bylo 5882. Nejvíce nových bytů, celkem 5119, začalo v rámci nové výstavby vznikat ve Středočeském kraji. Před hlavní město se s v tomto ohledu dostal také Jihomoravský kraj se 4057 zahájenými byty. Zatímco v Praze dominuje výstavba bytových domů, ve většině ostatních krajů se staví hlavně byty v rámci rodinných domů.

Stavebnictví ani v nejbližších měsících nečeká nic optimistického. Dlouhodobě totiž bojuje s extrémně složitým procesem povolování nových staveb, nedostatku vhodných stavebních pozemků a velkému odporu vůči jakékoliv nové výstavbě. To vše výstavbu samo o sobě neúměrně prodlužuje. Nyní se k těmto letitým problémům přidají také ekonomické potíže způsobené protikoronavirovými restrikcemi.

Jediné, co by mohlo stavebnictví ve střednědobém horizontu vytáhnout ze dna, je nový stavební zákon projednávaný ve sněmovně. A to ještě jen v případě, že projde komplexní pozměňovací návrh poslance Martina Kolovratníka, který výrazným způsobem omezuje nepřípustný vliv místních samospráv a lokálních politiků na stavební povolovací proces. Pokud se zákon nepodaří schválit včas před říjnovými parlamentními volbami, čeká české stavebnictví ještě mnoho velmi těžkých let.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

Generální ředitel a předseda představenstva

EKOSPOL a. s.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace