Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví je už roky závislé na pracovnících z Ukrajiny, bez nich se nic nepostaví

Vyostření konfliktu na Ukrajině může výrazně zasáhnout také české stavebnictví. "To je už mnoho let závislé na zahraničních pracovnících, přičemž drtivá většina z nich pochází z Ukrajiny. Pravdou je, že na stavbách v Česku tvoří Ukrajinci výrazný podíl ze všech pracovníků. Pokud by se nyní tito dělníci a řemeslníci hromadně rozhodli odejít za svými rodinami, výstavba v Česku by zkolabovala," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.



Většina Čechů si pod pojmem ukrajinský dělník stereotypně představuje nejhoršího a nejméně placeného námezdního dělníka vozícího cihly nebo maximálně obsluhujícího míchačku. "Nic nemůže být vzdálenější pravdě. Na stavbách nyní pracují vysoce kvalifikovaní lidé, často s vysokoškolským vzděláním. Není výjimkou, že na stavbě najdete například vystudovaného učitele nebo lékaře. Mzda, kterou dostanou za práci na stavbě v České republice, výrazně převyšuje tu, kterou by pobírali na vysokoškolských pozicích na Ukrajině," vyvrací mylné představy pražský developer.

Tito lidé si podle Korce své práce také mnohem více váží a jsou nesrovnatelně více motivovaní. "Uspět a získat práci v České republice totiž mnohdy znamená zabezpečení pro celou rodinu ponechanou na Ukrajině. Ti, kteří jsou šikovní a svou práci odvádějí co nejlépe, si tak v Česku opravdu dobře vydělají. Každé stavební firmě je totiž jasné, že schopného člověka musí dostatečně zaplatit, jinak velmi reálně hrozí, že šikovného dělníka přetáhne někdo jiný. Na trhu jich je zoufalý nedostatek," říká šéf Ekospolu.

Právě proto prý není pravdou, že lidé z Ukrajiny berou práci nezaměstnaným Čechům, případně nepřímo tlačí na nižší mzdy. "Naopak zkušení kvalifikovaní řemeslníci si často vydělají mnohem více, než je průměrná mzda. Smutnou realitou je, že Češi přesto o práci ve stavebnictví zájem nemají. To je vidět už na učilištích, která motivované učně stavebních oborů často počítají na prstech jedné ruky, pokud vůbec. Problém je také neochota Čechů stěhovat se za zaměstnáním, což je ve stavebnictví velmi často nutné," zdůrazňuje developer Korec.

"Místo kritizování Ukrajinců bychom si z nich měli vzít příklad. Za lepší prací a větším výdělkem se neváhají stěhovat přes několik cizích zemí do míst, kde žijí sami bez svých rodin. Kde se navíc musí učit alespoň základům nového jazyka a přizpůsobit se jinému prostředí. Přitom průměrný český pracovník není ochoten stěhovat se kvůli práci byť jen o 50 kilometrů, natožpak třeba na druhou stranu republiky, kde zrovna někoho jako on potřebují," apeluje šéf Ekospolu.

"Pokud se nyní ukrajinští pracovníci rozhodnout být v těchto pro ně tak těžkých chvílích s jejich rodinami a příbuznými, české stavebnictví to pocítí. Pokud by jejich nepřítomnost v Česku trvala delší dobu, celý sektor zkolabuje a nová výstavba se zastaví. Češi totiž Ukrajince na českých stavbách nikdy nedokáží nahradit," varuje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...