Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví je už roky závislé na pracovnících z Ukrajiny, bez nich se nic nepostaví

Vyostření konfliktu na Ukrajině může výrazně zasáhnout také české stavebnictví. "To je už mnoho let závislé na zahraničních pracovnících, přičemž drtivá většina z nich pochází z Ukrajiny. Pravdou je, že na stavbách v Česku tvoří Ukrajinci výrazný podíl ze všech pracovníků. Pokud by se nyní tito dělníci a řemeslníci hromadně rozhodli odejít za svými rodinami, výstavba v Česku by zkolabovala," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.



Většina Čechů si pod pojmem ukrajinský dělník stereotypně představuje nejhoršího a nejméně placeného námezdního dělníka vozícího cihly nebo maximálně obsluhujícího míchačku. "Nic nemůže být vzdálenější pravdě. Na stavbách nyní pracují vysoce kvalifikovaní lidé, často s vysokoškolským vzděláním. Není výjimkou, že na stavbě najdete například vystudovaného učitele nebo lékaře. Mzda, kterou dostanou za práci na stavbě v České republice, výrazně převyšuje tu, kterou by pobírali na vysokoškolských pozicích na Ukrajině," vyvrací mylné představy pražský developer.

Tito lidé si podle Korce své práce také mnohem více váží a jsou nesrovnatelně více motivovaní. "Uspět a získat práci v České republice totiž mnohdy znamená zabezpečení pro celou rodinu ponechanou na Ukrajině. Ti, kteří jsou šikovní a svou práci odvádějí co nejlépe, si tak v Česku opravdu dobře vydělají. Každé stavební firmě je totiž jasné, že schopného člověka musí dostatečně zaplatit, jinak velmi reálně hrozí, že šikovného dělníka přetáhne někdo jiný. Na trhu jich je zoufalý nedostatek," říká šéf Ekospolu.

Právě proto prý není pravdou, že lidé z Ukrajiny berou práci nezaměstnaným Čechům, případně nepřímo tlačí na nižší mzdy. "Naopak zkušení kvalifikovaní řemeslníci si často vydělají mnohem více, než je průměrná mzda. Smutnou realitou je, že Češi přesto o práci ve stavebnictví zájem nemají. To je vidět už na učilištích, která motivované učně stavebních oborů často počítají na prstech jedné ruky, pokud vůbec. Problém je také neochota Čechů stěhovat se za zaměstnáním, což je ve stavebnictví velmi často nutné," zdůrazňuje developer Korec.

"Místo kritizování Ukrajinců bychom si z nich měli vzít příklad. Za lepší prací a větším výdělkem se neváhají stěhovat přes několik cizích zemí do míst, kde žijí sami bez svých rodin. Kde se navíc musí učit alespoň základům nového jazyka a přizpůsobit se jinému prostředí. Přitom průměrný český pracovník není ochoten stěhovat se kvůli práci byť jen o 50 kilometrů, natožpak třeba na druhou stranu republiky, kde zrovna někoho jako on potřebují," apeluje šéf Ekospolu.

"Pokud se nyní ukrajinští pracovníci rozhodnout být v těchto pro ně tak těžkých chvílích s jejich rodinami a příbuznými, české stavebnictví to pocítí. Pokud by jejich nepřítomnost v Česku trvala delší dobu, celý sektor zkolabuje a nová výstavba se zastaví. Češi totiž Ukrajince na českých stavbách nikdy nedokáží nahradit," varuje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...