Přeskočit na hlavní obsah

Každý druhý dokončený byt je připojen na plyn, problém se zdražováním se týká stovek tisíc lidí

Problém s výrazným zdražováním plynu, jehož ceny v posledních týdnech atakují rekordní hodnoty, mohou mít stovky tisíc domácností. Každý druhý byt dokončený od roku 2000 je totiž připojený na plyn. Více závislé jsou na něm bytové domy, naopak rodinné domy od plynu v posledních letech ustupují, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Česko je přitom takřka stoprocentně závislé na dodávkách ruského plynu, které mohou být kdykoliv přerušeny.



V Česku se od roku 2000 podle ČSÚ dokončilo celkem 545 592 nových bytů. Více než polovina z nich (302 351 bytů, 55,42 procenta) je připojeno na plyn, ať už přímo na plynovodní síť nebo lokální zásobník plynu. Mnohem více jsou na této komoditě závislé byty v bytových domech. Takřka dvě třetiny (63,41 procenta) bytů v bytových domech dokončených v loňském roce je připojena na plyn. Tento podíl se v posledních letech příliš nezměnil, v roce 2000 bylo na plyn připojeno 67,58 procenta nově dokončených bytů v bytových domech.

Naopak rodinné domy se závislosti na plynu postupně zbavují. Zatímco ještě v roce 2000 nebyl na plyn napojen jen zhruba každý čtvrtý dokončený byt v rodinném domě (27,85 procenta), loni už to bylo 66,5 procenta dokončených bytů v rodinných domech.

"Mnohé domácnosti plyn využívají hlavně k vaření, ohřevu teplé vody a topení. Taková kombinace se však vzhledem k aktuálně rostoucím cenám zemního plynu výrazně prodraží. Hlavní dodavatelé už avizovali zdražování v řádu desítek procent, což v případě bytů znamená zásah do rodinného rozpočtu v řádu tisíců korun. Spotřeba plynu v rodinném domě pak zatíží rodinný účet i desítkami tisíc korun navíc," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Moc možností, jak v současné době ušetřit, ale podle developera domácnosti nemají. "Změnou dodavatele si příliš nepomohou, ceníky mají srovnatelné. A zdražují všichni bez výjimky. Domácnosti mohou zkusit ještě více omezit plýtvání a zbytečné vytápění. Hlavní radou je zamezit tepelným ztrátám. Nejdůležitější je správné větrání, hlavně v zimě není potřeba nechat okno dlouho otevřené. Stačí důkladné, ale rychlé vyvětrání. Částečně pomůže také zastínění oken žaluziemi či závěsy, nesušení prádla přímo na topení a jeho pravidelné odvzdušňování," radí pražský developer.

Spotřebu dokáže regulovat také instalace chytrého termostatu, který sníží teplotu v časech, kdy v bytě nikdo není. "Topení se ale nesmí úplně vypnout, protože pak by stěny úplně prochladly a musely by se déle vyhřívat. Úplně postačí snížení teploty o pár stupňů a nepřetápět byt ani v případě, že jsme doma. Každý stupeň nad 20 až 21 stupňů doporučených pro obytné místnosti znamená nárůst spotřeby až o šest procent. Chytré termostaty dokáží regulovat teplotu rozdílně pro jednotlivé místnosti bytu. Ne všude se musí topit stejně. Záleží i na denní době," dodává Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...