Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví na začátku roku mazalo koronavirové ztráty, válka na Ukrajině ho opět srazí dolů

České stavebnictví vstoupilo do letošního roku poměrně dobře. Stavební produkce v lednu reálně meziročně vzrostla o 6,4 procenta a ve srovnání s prosincem byla vyšší o 1,6 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). "Jde ale o jedinou alespoň trochu pozitivní zprávu. Mírného růstu stavebnictví dosáhlo hlavně díky nízké srovnávací základně z minulého roku, který se potýkal s výraznými koronavirovými omezeními. Ani tento udávaný lednový růst nedokázal dohnat ztráty z loňského roku. České stavebnictví navíc čeká další extrémní zkouška: válka na Ukrajině. Kvůli ní může české stavebnictví brzo hledat nové dno. Na pracovnících z Ukrajiny je totiž už mnoho let zcela závislé a bez nich by už dávno zkolabovalo," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.



Pojďme se však na lednová data podívat podrobněji, vyzývá developer. Stavební firmy podle ČSÚ během prvního měsíce letošního roku zahájily v rámci celé ČR stavbu 2954 nových bytů, což představuje meziroční růst o 13,1 procenta. Kromě výše zmíněné nízké srovnávací základny to podle Korce umožnilo poměrně dobré počasí, které u nás na začátku letošního roku panovalo.

"Dost tristní je v tomhle ohledu pohled na hlavní město, kde ČSÚ v rámci nové výstavby eviduje jen 220 zahájených bytů (dalších 83 začaly firmy stavět změnou už dokončených staveb), přičemž v nových bytových domech jich začalo vznikat pouhých 170 bytů. To představuje jeden středně velký rezidenční projekt, což je na pražský trh naprosto nedostačující. Více nových bytů než v Praze se v lednu začalo stavět ve Středočeském kraji (486 bytů), Jihomoravském (356 bytů) a dokonce i Moravskoslezském kraji (247 bytů). Hlavní město tak vůbec poprvé vypadlo z medailových pozic bytové výstavby v ČR. Dostupnost bydlení v Praze se kvůli tomu určitě nezlepší," tvrdí pražský developer.

"Zoufalou situaci dokresluje i naše zkušenost. Ekospol nyní realizuje stavbu projektu Ekobyty U Obory. Přetrvávající obrovský převis poptávky nad nabídkou dokazuje mimo jiné to, že všechny byty byly vyprodány ještě před dokončením hrubé stavby," doplňuje Korec.

Lepší to podle šéfa Ekospolu nebude ani v následujících měsících. "Ruská nevyprovokovaná invaze na Ukrajinu a pokračující okupační válka bude mít na české stavebnictví drtivý dopad. Žádná větší stavba v ČR se už mnoho let neobejde bez ukrajinských pracovníků, kteří v některých specializovaných profesích už dávno tvoří většinu. Jejich odchod do války kvůli mobilizaci a obraně vlasti může celé české stavebnictví doslova paralyzovat. Některé velké stavební firmy už ostatně problémy se zaměstnaností potvrzují a avizují zpoždění dokončení staveb," soudí developer.

"Po nesmyslně složité stavební legislativě, koronavirové pandemii a výrazně rostoucím cenám stavebních prací i materiálů dostalo české stavebnictví další brutální zásah. Doufejme jen, že to nebyla příslovečná poslední rána z milosti. Nové byty, silnice a další infrastrukturní stavby totiž nutně potřebujeme my všichni," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...