Přeskočit na hlavní obsah

Statistici v Praze evidují takřka 94 tisíc neobydlených bytů, nejvíce jich je ve Středočeském kraji

Někdo drží volný byt pro děti, až vyrostou, jiný ho plánuje rekonstruovat, další pak jen spoléhá na pravidelný růst hodnoty bytu. Mnoho majitelů nabízí byt ke krátkodobému pronájmu, což se vedení hlavního města dlouhodobě snaží zatím neúspěšně omezit. Ať jsou důvody jakékoliv, neobsazených bytů jsou v hlavní městě desítky tisíc. V loňském roce jich bylo 93 627, což představuje 13 procent z celkových 721 332 bytů. Vyplývá to z údajů ze Sčítání 2021 o bytech, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V rámci celého Česka evidují statistici celkem 859 894 neobydlených bytů, zatímco těch obydlených je podle ČSÚ 4 480 139. Nejvíce neobydlených bytů, 120 215, je ve Středočeském kraji.



"Důvody pro držení neobsazeného bytu mohou být různé, jak už jsem naznačil výše. I majitel, který se rozhodne byt nabídnout na nájemním trhu, nemá hned vyhráno. Sehnat solidního a pravidelně platícího nájemníka není nic jednoduchého. Zákony chrání spíše nájemníka, zbavit se nepoctivců je hodně náročné a může trvat dlouhé měsíce. Mnozí nájemníci byt během užívání zdemolují tak, že ani nejvyšší možná kauce ve výši tří měsíčních nájmů nemusí na úhradu všech škod stačit," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Mnozí majitelé bytů podle něj proto rezignují na pravidelný roční výnos z nájemného, který často přesahuje sto tisíc korun ročně, a vystačí si s „prostým“ růstem ceny jejich bytu. "Tento růst spolehlivě ochrání jejich finance před inflací, protože růst cen nových bytů dlouhodobě převyšuje výši inflace. Platí to i nyní, v době nevídaně vysoké inflace, která už přesáhla 17procentní hranici. Nicméně cena nových bytů v Praze na konci letošního druhého pololetí meziročně vzrostla o 22 procent," říká šéf Ekospolu Korec.

Společně s růstem cen nových bytů roste také nájemné. "To v Praze jen během prvních týdnů po ruské invazi na Ukrajinu skokově zdražilo až o 15 procent a jeho růst se stále nezastavil. Otázkou tak je, zda stále vyšší nájmy nepřesvědčí majitele dosud neobydlených bytů k tomu, aby je obsadili a zvýšili si tak výnosy z nemovitostí. Situace s dostupností bydlení, která je v Praze dlouhodobě velmi tristní, by se tím mohla alespoň o něco zlepšit," uzavírá Korec z Ekospolu.


Obsazenost bytů v jednotlivých krajích

 

Byty celkem

Obydlené byty

Neobydlené byty

Hlavní město Praha

721 332

627 705

93 627

Středočeský kraj

681 857

561 642

120 215

Jihočeský kraj

340 663

265 601

75 062

Plzeňský kraj

302 349

247 030

55 319

Karlovarský kraj

148 516

125 299

23 217

Ústecký kraj

402 467

353 285

49 182

Liberecký kraj

227 144

187 627

39 517

Královéhradecký kraj

282 400

228 569

53 831

Pardubický kraj

255 990

209 133

46 857

Kraj Vysočina

246 827

195 098

51 729

Jihomoravský kraj

572 539

490 005

82 534

Olomoucký kraj

309 906

259 885

50 021

Zlínský kraj

274 838

226 219

48 619

Moravskoslezký kraj

573 205

503 041

70 164

ČR celkem

5 340 033

4 480 139

859 894

Zdroj: ČSÚ, Sčítání 2021

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...