Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví po 15 měsících růstu poprvé kleslo, zahájilo se o čtvrtinu méně bytů

České stavebnictví definitivně přerušilo patnáctiměsíční řadu, kdy stavební produkce meziročně rostla. V červenci totiž podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební produkce meziročně klesla o 2,7 procenta. Jde o první meziroční propad po 15 měsících růstu. Stavební úřady v červenci vydaly meziročně o 9,2 procenta stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení klesla o 61 procent. Výrazně propadla i bytová výstavba, ČSÚ eviduje 2726 zahájených bytů, což představuje meziroční pokles o 28,6 %. Také dokončených bytů bylo letos v červenci ve srovnání se stejným měsícem loňského roku méně, konkrétně o šest procent.



"Bytová výstavba zůstává tristní. V hlavním městě firmy v červenci zahájily stavbu jen 302 nových bytů, a to ještě jen na papíře. ČSÚ totiž jako zahájené eviduje byty v takových projektech, které v daném měsíci získaly stavební povolení. Neznamená to ale, že se začaly stavět i ve skutečnosti. Reálný počet zahájených bytů tak bude ještě o něco nižší," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Nejvíce nových bytů se letos staví ve Středočeském kraji, kde jich ČSÚ v rámci nové výstavby od začátku roku do konce července eviduje 3931. Více než v Praze, která do statistik letos zapsala 2995 zahájených bytů, se daří bytové výstavbě i na jižní Moravě s 3038 zahájenými byty. Naopak poslední zůstává Karlovarský kraj, kde se zahájilo jen 494 nových bytů.

"Na stavebnictví negativně působí hlavně dva faktory. Nedostatek stavebního materiálu a pracovníků a také strach a nejistota z dalšího ekonomického vývoje. Válka na Ukrajině zásadně ztížila či dokonce v některých případech zcela přerušila dodávky stavebního materiálu pocházejícího z této země, konkrétně jde například o stavební ocel, jejíž nedostatek se projevil hned na jaře. Stavební firmy zasáhl také odliv ukrajinských pracovníků, kteří dostali povolávací rozkaz a odešli bránit svou zemi. České stavebnictví je totiž na Ukrajincích už spoustu let velmi závislé, naštěstí jejich odchod není tak hromadný, jak se po vypuknutí války čekalo," tvrdí developer Korec.

"Mnohem horší dopad má současná extrémně vysoká inflace a hlavně neustále rostoucí ceny energií, které jsou mnohonásobně vyšší než loni. Mnozí investoři ty veřejné nevyjímaje nyní s většími investicemi raději vyčkávají a snaží se vytvořit dostatečnou rezervu pro pokrytí mnohonásobně vyšších nákladů na energie. Také některé dříve nasmlouvané veřejné zakázky stavební firmy vypovídají, protože se jim vyplatí zaplatit smluvní pokutu, než dodržet původně stanovenou cenu, která je ale nyní už mimo realitu a hluboko pod současnými náklady," říká šéf Ekospolu.

"Současná situace je velmi turbulentní a je těžké odhadovat jakýkoliv další vývoj. Kdo však čeká lepší časy pro stavebnictví, toho musím bohužel zklamat. Lépe ještě dlouho nebude. O dostupnějším bydlení a lepší veřejné infrastruktuře si tak v dohledné době můžeme nechat jen zdát," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...