Přeskočit na hlavní obsah

Ošetřovatelka z táborské zoo odchovala mládě, které jeho matka odmítla

Příroda někdy dokáže být z lidského pohledu hodně krutá. Přesvědčili se o tom v táborské zoologické zahradě, kde jedna z tamních daněl porodila letos na jaře mládě, ale odmítla se o něj postarat. Ve volné přírodě by bylo takové mládě odsouzeno k rychlé a osamocené smrti. Naštěstí se narodilo v táborské zoo, kde se péče o něj ihned ujaly místní ošetřovatelky. Jen díky jejich nepřetržité a několikaměsíční péči se mohlo daňčí mládě v těchto dnech konečně osamostatnit.

Zástupkyně vedoucí ošetřovatelky ZOO Tábor Jana Vosátková s daňčím mládětem Daníkem

Mladý daněk pojmenovaný Daník se nyní už prohání ve výběhu, který sdílí s lamou Navarou a beránkem. Tito zvířecí kamarádi, kteří bez druhého neudělají takřka krok, nového obyvatele výběhu přijali velmi pěkně. Hned se s malým daňkem dali dohromady. Příběh, který nakonec skončil happyendem však šťastně rozhodně nezačal.

„Mládě jsme oddělili od dančího stáda a umístili do zázemí. Museli jsme mu nahradit mateřskou péči, role náhradní matky se ujaly zástupkyně vedoucí ošetřovatelky Jana Vosátková a zástupkyně kurátorky kopytníků Nikola Krejčiříková. Ty se o mládě od prvních dnů pečlivě staraly, pravidelně ho krmily z láhve a učily všechny dovednosti potřebné k přežití. Mládě si k nim vytvořilo tak pevné pouto, že k sobě z počátku nikoho jiného kromě Jany a Nikoly nepouštělo. Jen v jejich přítomnosti se zklidnilo a nechalo se nakrmit,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.



Mláděti se díky péči ošetřovatelek Jany a Nikoly velmi dařilo a rostlo jako z vody. Nadešel proto čas, kdy by mohlo opustit izolaci a podívat se poprvé ven. „Návrat do daňčího stáda nepřipadal v úvahu, ale nalezli jsme jiné řešení. Rozhodli jsme se, že zkusíme Daníka připojit ke zvířecím kamarádům Lamě a beránkovi, kteří spolu sdílí jeden výběh. Tento krok se nám vyplatil, protože po prvních nesmělých krocích po novém domově se mladý daněk osmělil a přidal se k novým spolubydlícím. Příběh daňčí záchrany tak má naštěstí dobrý konec,“ dodal mluvčí zoo Sušanka.

Nejde o první zvíře z táborské zoo zachráněné za neobvyklých okolností. V minulosti svou smrt díky neobvyklé operaci přežila i kráva Bára, se zhoubným nádorem se na špičkové veterinární stanici v Německu léčil i táborský nosál. „Každý zvířecí život je důležitý a má smysl udělat pro jeho záchranu vše, co jde. Často volíme i taková řešení, která se na první pohled zdají nereálná a příliš nákladná. Záchrana živého tvora je však vždy naší prioritou,“ zdůrazňuje ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že je to zcela v souladu s posláním táborské zoologické zahrady. Tím je ochrana nejen ohrožených druhů zvířat, ale všech živých tvorů.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně je otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...