Přeskočit na hlavní obsah

Ošetřovatelka z táborské zoo odchovala mládě, které jeho matka odmítla

Příroda někdy dokáže být z lidského pohledu hodně krutá. Přesvědčili se o tom v táborské zoologické zahradě, kde jedna z tamních daněl porodila letos na jaře mládě, ale odmítla se o něj postarat. Ve volné přírodě by bylo takové mládě odsouzeno k rychlé a osamocené smrti. Naštěstí se narodilo v táborské zoo, kde se péče o něj ihned ujaly místní ošetřovatelky. Jen díky jejich nepřetržité a několikaměsíční péči se mohlo daňčí mládě v těchto dnech konečně osamostatnit.

Zástupkyně vedoucí ošetřovatelky ZOO Tábor Jana Vosátková s daňčím mládětem Daníkem

Mladý daněk pojmenovaný Daník se nyní už prohání ve výběhu, který sdílí s lamou Navarou a beránkem. Tito zvířecí kamarádi, kteří bez druhého neudělají takřka krok, nového obyvatele výběhu přijali velmi pěkně. Hned se s malým daňkem dali dohromady. Příběh, který nakonec skončil happyendem však šťastně rozhodně nezačal.

Mládě jsme oddělili od dančího stáda a umístili do zázemí. Museli jsme mu nahradit mateřskou péči, role náhradní matky se ujaly zástupkyně vedoucí ošetřovatelky Jana Vosátková a zástupkyně kurátorky kopytníků Nikola Krejčiříková. Ty se o mládě od prvních dnů pečlivě staraly, pravidelně ho krmily z láhve a učily všechny dovednosti potřebné k přežití. Mládě si k nim vytvořilo tak pevné pouto, že k sobě z počátku nikoho jiného kromě Jany a Nikoly nepouštělo. Jen v jejich přítomnosti se zklidnilo a nechalo se nakrmit,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.



Mláděti se díky péči ošetřovatelek Jany a Nikoly velmi dařilo a rostlo jako z vody. Nadešel proto čas, kdy by mohlo opustit izolaci a podívat se poprvé ven. „Návrat do daňčího stáda nepřipadal v úvahu, ale nalezli jsme jiné řešení. Rozhodli jsme se, že zkusíme Daníka připojit ke zvířecím kamarádům Lamě a beránkovi, kteří spolu sdílí jeden výběh. Tento krok se nám vyplatil, protože po prvních nesmělých krocích po novém domově se mladý daněk osmělil a přidal se k novým spolubydlícím. Příběh daňčí záchrany tak má naštěstí dobrý konec,“ dodal mluvčí zoo Sušanka.

Nejde o první zvíře z táborské zoo zachráněné za neobvyklých okolností. V minulosti svou smrt díky neobvyklé operaci přežila i kráva Bára, se zhoubným nádorem se na špičkové veterinární stanici v Německu léčil i táborský nosál. „Každý zvířecí život je důležitý a má smysl udělat pro jeho záchranu vše, co jde. Často volíme i taková řešení, která se na první pohled zdají nereálná a příliš nákladná. Záchrana živého tvora je však vždy naší prioritou,“ zdůrazňuje ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že je to zcela v souladu s posláním táborské zoologické zahrady. Tím je ochrana nejen ohrožených druhů zvířat, ale všech živých tvorů.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně je otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...